Od počátku roku 2024 panují příznivé podmínky pro pozorování největší planety Sluneční soustavy. Na začátku ledna se Jupiter koncem občanského soumraku nachází ve výšce 39° nad jihovýchodním obzorem, vrcholí o téměř tři hodiny později ve výšce 52°, zapadá okolo 2:30. Také v únoru je pozorovatelný po většinu noci kromě rána, v březnu a v dubnu klesá večer k západnímu obzoru.
Mezi souhvězdími se pohybuje přímo. Na konci dubna Jupiter přechází z Berana do souhvězdí Býka, v němž setrvá do konce roku. V květnu je nepozorovatelný. Konjunkce se Sluncem nastává 18. 5. ve 20 h, do největší vzdálenosti od Země (6,028 au) se Jupiter dostává 21. 5. ve 3 h.
Už koncem června se Jupiter opět objevuje na obloze, a to ráno nízko nad severovýchodním obzorem. S prodlužující se astronomickou nocí se pak viditelnost Jupiteru rychle zlepšuje. V polovině července už vychází po druhé hodině ranní a na počátku občanského soumraku se nachází ve výšce 20° nad východním obzorem. V srpnu je Jupiter viditelný ve druhé polovině noci. V létě se Jupiter také několikrát ocitá v seskupení s Měsícem, Marsem, Uranem, Aldebaranem a hvězdokupou Plejády. V noci z 26. na 27. 8. Jupiter přímo prochází okrajem Plejád.
Od září už je pozorovatelný po většinu noci kromě večera a od listopadu do konce roku po celou noc. Dne 9. 10. v 8 h je Jupiter stacionární a poté se až do konce roku pohybuje zpětně. Opozice se Sluncem nastává 7. 12. ve 22 h, již 6. 12. v 11 h je Jupiter nejblíže Zemi (4,089 au).
V prosinci jsou tedy nejlepší letošní podmínky pro pozorování Jupiteru. Na Silvestra kulminuje ve 22 h ve výšce 62° a dosahuje jasnosti -2,8 mag.
