Zajímavou kometou je 4P/Faye, kterou objevil už v roce 1843 Hervé Faye z Paříže. V roce 1850 byla znovuobjevena, čímž byla potvrzena její periodicita. Stala se tak čtvrtou kometou, u které bylo prokázáno, že se pravidelně vrací ke Slunci. Mezi kometami vyniká krátkým, ale velice dobře definovaným ohonem, který je dobře vidět i v dalekohledech. Dráha komety je pod vlivem Jupiteru, ale přesto je poměrně stabilní. V posledních staletích dochází k velmi mírnému přibližování perihelu ke Slunci, kometu tak budeme moci za podobných podmínek pozorovat pravidelně. Malými dalekohledy ji letos uvidíme od konce června až do konce roku. Od září do listopadu by měla mít jasnost kolem 11 mag a bude pro pozorování v příznivé poloze vysoko na obloze.
Další “starou známou” je 6P/d'Arrest. Ta byla objevena z Německa astronomem Heinrichem Ludwigem d'Arrestem v roce 1851. Je proslavená silně asymetrickou křivkou jasnosti, před perihelem je velice slabá, ale rychle zjasňuje. Po průchodu perihelem pak trend zjasňování pokračuje, ačkoliv se již vzdaluje Slunci. Poté pomaleji slábne a dlouho si drží vysokou aktivitu. Takto asymetrická křivka jasnosti patrně souvisí s rozložením aktivních oblastí na jejím jádru. Vývoj dráhy komety je pod silným vlivem Jupitera. V objevovém a následném návratu měla perihel jen okolo 1,17 AU, ale hned v dalším návratu došlo k jeho mírnému oddálení na 1,28 AU. Další vývoj bude ve znamení střídání série návratů, kdy je kometa blíže u Slunce, s návraty, kdy je dále. Postupně ale dojde k oddalování od Slunce. Blíže než v současnosti bude jen v letech 2041 a 2047. Kromě těchto návratů bude tak její aktivita slabší než při jejím objevu. Její letošní návrat je spíše příznivý, okolo perihelu, kdy dochází k aktivaci jádra, bude jen 0,83 AU od Země. Jasnější 11 mag bude od začátku září až do listopadu. Nevýhodou bude vysoká jižní deklinace, takže kometa bude jen nízko nad obzorem.
Mateřskou kometou meteorického roje červnových Bootid je 7P/Pons-Winnecke. Tento jinak velice slabý roj se předvedl v roce 1998 krátkou meteorickou sprškou. Objev komety byl ale mnohem komplikovanější. Již v roce 1819 ji objevil z Francie Jean Louis Pons, jenže v následujících návratech byla kometa ztracena a až v roce 1858 ji znovuobjevil Friedrich August Theodor Winnecke z Německa. Následně byla identifikována spojitost s kometou objevenou Ponsem a v příznivém návratu v roce 1869 už spolehlivě znovuobjevena. V obou objevových letech měla perihel ve vzdálenosti jen 0,77 AU, ale vlivem gravitace Jupitera došlo k jeho postupnému vzdálení na současné hodnoty kolem 1,23 AU. Díky tomu aktivita komety poklesla a nyní zdaleka nedosahuje jasnosti pozorované v 19. století. Už v roce 2025 ale dojde k dalšímu přiblížení k Jupiteru a perihel se opět začne přibližovat ke Slunci. V budoucnosti se tak můžeme těšit na obnovení staré aktivity této komety a pohodlnější pozorovatelnost. Návrat v letošním roce je velmi příznivý, kometa projde jen 0,442 AU od Země a dalekohledy bude pozorovatelná od března do začátku června. Maxima jasnosti dosáhne v květnu a červnu, kdy bude mít kolem 10 mag.
Kometu 9P/Tempel objevil v roce 1867 Ernst Wilhelm Liebrecht Tempel z Francie. V roce 2005 ji navštívila kosmická sonda Deep Impact, která na kometě provedla experiment s impaktorem. Prach vyvržený z podpovrchových částí impaktorem sonda následně zkoumala. V roce 2011 jádro komety navštívila další sonda - Stardust, která na povrch jádra zkoumala následky impaktu. Jedná se tedy o jednu z nejlépe prozkoumaných komet. Vývoj dráhy je pod silným vlivem Jupitera, perihel komety se pohybuje mezi 1,49 až 2,10 AU. V objevovém návratu byla poblíž minimální hodnoty, v dalších dvou se perihel vzdálil na 1,77 AU a následně nad 2 AU, což vedlo k utlumení aktivity a kometa byla na dlouhou dobu ztracena. Průlety kolem Jupiteru v letech 1941 a 1953 vedly k opětovnému přiblížení perihelu ke Slunci, a to umožnilo znovuobjevení komety v roce 1967. Od té doby se vzdálenost v perihelu pohybuje poblíž minima. Nyní ji budeme moci, na dlouhou dobu naposledy, pozorovat menšími dalekohledy, jelikož již v roce 2024 Jupiter kometu opět vzdálí od Slunce a ta se stane slabým objektem pozorovatelným pouze fotograficky. Perihelem prochází až v roce 2022, ale s jasností okolo 13,5 mag ji budeme moci pozorovat již letos koncem prosince.
V roce 1873 byla objevena stejným astronomem, tentokrát z Italského Milána, jeho druhá periodická kometa 10P/Tempel. Vývoj dráhy této komety je poměrně klidný, perihel je ve vzdálenosti cca 1,4 AU a kolem této hodnoty dlouhodobě osciluje. Současný návrat je velmi nepříznivý, a tak kometu budeme moci pozorovat v červenci a srpnu (maximální jasnost jen 13 mag).
Mezi nejjasnější objekty letošního roku bude patřit 15P/Finlay objevená v roce 1886 W. H. Finlayem z Jižní Afriky. Velice aktivní kometa má poměrně stabilní vzdálenost v perihelu (kolem 1 AU), gravitace Jupiteru pouze mění orientaci dráhy v prostoru. V budoucnosti se můžeme těšit na velice příznivé návraty této komety, v roce 2034 projde 0,19 AU od Země a v roce 2060 dokonce jen 0,04 AU! Letos bude pozorovatelná od července, kdy dosáhne i maxima jasnosti okolo 9 mag, až do října, kdy postupně zeslábne až k 14 mag.
Další kometou roku 2022, kterou budeme moci pozorovat už v letošním roce, je 19P/Borrelly. V roce 1904 ji z Francie objevil Alphonse Louis Nicolas Borrelly. Kromě dvou návratů v letech 1939 a 1946 byla pozorována pravidelně v každém následném návratu. Jedná se o dosti aktivní kometu, kterou navštívila sonda Deep Space 1 a prozkoumala její jádro. To má velice nepravidelný tvar “burského oříšku” s jedním výrazným výtryskem materiálu z aktivní oblasti v polovině podlouhlého jádra. Pozorovatelná bude už od poloviny prosince, kdy bude mít jasnost mezi 9 - 10 mag.
Asi nejlépe prozkoumanou kometou současnosti je 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Tu objevil v roce 1969 Klim Ivanovič Čurjumov a Světlana Ivanovna Gerasimenková. Tato kometa se stala cílem sondy ESA, Rosetta, a na povrchu jejího jádra přistál modul Philae. Ke kometě dorazila sonda v srpnu 2014 a jádro neustále monitorovala až do září roku 2016, kdy došlo k řízené kolizi s jeho povrchem. Jednalo se doposud o nejúspěšnější průzkumnou misi komety v historii. Tato kometa byla původně na dráze s perihelem ve vzdálenosti více než 2,7 AU, ale těsný průlet kolem Jupiteru v roce 1959 razantně přiblížil perihel na hodnoty kolem 1,3 AU. Aktivace původně neaktivního jádra vedla k objevu komety. Dráha bude v tomto století stabilní a my se tak můžeme těšit na pravidelné návraty jasné komety pozorovatelné i malými dalekohledy. Letošní návrat bude dokonce ten nejpříznivější v tomto století a kometa se přiblíží na 0,418 AU k Zemi. Do vizuálního dosahu se dostane už v červenci a bude pozorovatelná až do konce roku. Jasnější 10 mag bude od září do prosince a spatříme ji vysoko na noční obloze!
88P/Howell prošla perihelem v loňském roce (více o této kometě naleznete v loňské ročence), ale ještě v letošním roce bude pozorovatelná jako objekt 12 mag v lednu nízko nad obzorem.
Další kometou roku 2022, která bude vidět už koncem letošního roku, je 104P/Kowal, která často příjemně překvapí svou jasností. Kometu objevil v roce 1979 Charles T. Kowal z Palomarské observatoře v USA. Kometa měla původně poměrně vzdálený perihel a byla slabou fotografickou kometou. V objevovém návratu se ke Slunci přiblížila jen 1,53 AU a série přiblížení k Jupiteru začala vzdálenost perihelu snižovat. V letošním roce bude (od svého objevu) nejblíž u Slunce a je otázkou co s její jasností udělá zvýšený přísun slunečního tepla. Přibližování bude dále pokračovat až k hodnotám 0,95 AU, které dosáhne v polovině tohoto století. Můžeme se tedy těšit na další návraty nové jasné komety. Její současný návrat je poměrně příznivý a v prosinci by mohla dosáhnout jasnosti mezi 11 - 13 mag ve slušné výšce nad obzorem.
Poslední jasnější číslovanou periodickou kometou letošního roku je 246P/NEAT. Byla objevena v roce 2004 automatickou prohlídkou oblohy NEAT pro hledání blízkozemních asteroidů. Jedná se o kometu s velice malou excentricitou dráhy, přiblížení k Jupiteru v roce 2001 snížilo vzdálenost v perihelu z 3,85 na 2,86 AU a to umožnilo její následný objev. Nynější návrat je poslední, ve kterém bude možné kometu pozorovat vizuálně. Další přiblížení k Jupiteru v roce 2024 opět vzdálí perihel na 3,48 AU. Od února do června bude jasnější 14 mag, ale kvůli vysoké jižní deklinaci ji nalezneme jen nízko nad obzorem a bude bohužel téměř nepozorovatelná.
C/2017 K2 (PANSTARRS) je velice aktivní kometa přicházející k nám poprvé z Oortova oblaku. Byla objevena jako objekt 20,8 mag více než 5 let před průletem perihelem. Tím projde až v příštím roce, kdy se stane jasným objektem pro malé binokuláry, ale většími dalekohledy bude pozorovatelná už letos. Pozorovatelná bude nepřetržitě od března do konce roku, většinou vysoko na noční obloze. Zjasňovat bude postupně ze 14 na 12 mag.
Taktéž C/2019 L3 (ATLAS) k nám přilétá z Oortova oblaku poprvé. Po průletu vnitřní částí Sluneční soustavy se její dráha změní na hyperbolickou a Sluneční soustavu definitivně opustí. Perihelem projde také až v roce 2022, ale již v letošním roce by mohla být dobře viditelným objektem pro malé dalekohledy. Jasnější 14 mag bude celý letošní rok, v listopadu a prosinci dosáhne 11 mag a bude vysoko na noční obloze.
Velice zajímavým objevem byla kometa C/2020 M3 (ATLAS). Perihelem prošla už v roce 2020, ale ještě začátkem letošního roku bude mít jasnost kolem 11 mag. Tato kometa, na rozdíl od předešlých dvou komet, není nová z Oortova oblaku, ale patří mezi komety typu Halley s periodou 139 let. Její současný návrat je velmi příznivý, v lednu bude mít jasnost 11 mag a bude viditelná do konce února, kdy zeslábne k 14 mag.
Další novou kometou z Oortova oblaku, která následně opustí naši Sluneční soustavu, je C/2020 N1 (PANSTARRS). Viditelná bude v březnu a únoru jen lehce jasnější 14 mag.
Kometa C/2020 R4 (ATLAS) má velice protáhlou dráhu a periodu lehce pod 1000 let. Nejedná se tedy o novou kometu, v blízkosti Slunce už v minulosti byla. Její současný návrat bude velice příznivý a může velmi příjemně překvapit jasností. Nejjasnější by měla být od března do května, kdy by se její jasnost měla pohybovat kolem 13 mag, ale možná bude i výrazně jasnější.
Nová krátkoperiodická kometa Jupiterovy rodiny P/2020 P2 (Boattini) by mohla být ve svém prvním pozorovaném návratu viditelná v lednu většími dalekohledy (jasnost 13 mag). Tento návrat je pro kometu extrémně příznivý, v perihelu bude téměř v opozici se Sluncem a vysoko na noční obloze.
hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy - www.observatory.cz