Druhé a zároveň poslední zatmění Slunce roku 2021 je viditelné jako úplné na jižní polokouli v pásu táhnoucím se přes Antarktidu směrem k pobřeží Jižní Ameriky. Jako částečné je vidět z jižních oblastí Atlantického a Indického Oceánu nebo z nejjižnějších výběžků Afriky a Austrálie. U nás toto zatmění pozorovatelné není.
Geocentrická konjunkce Slunce a Měsíce nastává 4. prosince v 7 h 57 min 21 s TT. Osa měsíčního stínu dosahuje nejmenší vzdálenosti od Země 4. prosince v 7 h 33 min 23 s UT – v tento okamžik nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná ze souřadnic -76,7° zeměpisné šířky, -46,2° zeměpisné délky (Weddellovo moře, cca 100 km od pobřeží Antarktidy). Doba trvání 1 min 54,4 s. Maximální velikost zatmění je 1,037 (v jednotkách slunečního průměru).
Zatmění patří do série saros č. 152 a jde o 13. zatmění této série. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 23. listopadu 2003.
Východní délka a severní šířka jsou značeny kladně, západní délka a jižní šířka záporně.
1) První kontakt měsíčního polostínu se zemským povrchem. 2) Střed měsíčního kotouče se ztotožní se středem slunečního kotouče. 3) Okamžik a místo, kde měsíční polostín opouští zemský povrch. |
Zatmění patří do série saros č. 152 a jde o 13. zatmění této série. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 23. listopadu 2003, kdy se jednalo o úplné zatmění s velikostí 1,038. K příštímu částečnému zatmění Slunce této série dojde 15. prosince 2039. Půjde rovněž o úplné zatmění s velikostí 1,036. Celkové délka této série je 1244,1 roku, první zatmění v této sérii nastalo na jižní polokouli jako částečné s velikostí 0,141 dne 26. července 1805, poslední - rovněž částečné o velikosti 0,091 - nastane na severní polokouli 20. srpna 3049.
Další podrobnosti (mapky průběhů, animace zatmění atd.) lze najít na stránce http://eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html
|