Podle dráhových elementů dostupných počátkem dubna 2012 by v roce 2013 mělo projít přísluním celkem 50 komet. Největší část připadá na krátkoperiodické komety – 43. Přitom 26 z nich má definitivní označení a byly tedy pozorovány alespoň při dvou (některé i mnohem více) návratech, zbylá tělesa zaznamenají v roce 2013 svůj první předpovězený návrat po objevu. V roce 2013 projde přísluním 7 dlouhoperiodické komet, které byly známé na počátku dubna 2012. Mimo tuto statistiku byla na poslední chvíli do ročenky pro rok 2013 zařazena nová dlouhoperiodická kometa C/2012 S1 (ISON).
Seznam obsahuje také několik těles, která budou v roce 2013 dostatečně jasná pro amatérská pozorování, ale prošla přísluním v letech minulých nebo teprve projdou v letech následujících.
O titul nejjasnější komety roku 2013 budou nejspíše soupeřit dvě s napětím očekávané vlasatice C/2011 L4 (PANSTARRS) a C/2012 S1 (ISON). Prvně jmenovaná by měla být na jaře 2013 pozorovatelná i pouhým okem, druhá v pořadí by v prosinci 2013 mohla dosáhnout dokonce záporné magnitudy. Obě by se tak mohly stát dlouho očekávanými opravdu jasnými kometami viditelnými ze severní polokoule. Komety jsou ale tělesa nevypočitatelná a dlouhodobé předpovědi jejich jasností jsou problematické, neboť ke zjasnění, rozpadu a zániku objektu může dojít v řádu dní. Teprve průběžné pozorování a blízké okolí přísluní ukáží, jak to nakonec dopadne
Očekáván je také návrat jedné z nejdéle známých periodických komet 2P/Encke, která by na konci roku 2013 mohla být objektem 7 mag.
V průběhu roku 2013 by podle současných předpokladů mohly být z České republiky pozorovatelné následující komety jasnější 11 mag: C/2011 L4 (PanSTARRS), 2P/Encke, C/2012 S1 (ISON), 154P/Brewington.
Ostatní komety budou slabší a jsou tedy vhodné pro pozorování většími dalekohledy nebo pouze CCD technikou; případně jsou jejich návraty geometricky nevhodné pro pozorování ze severní polokoule (246P/NEAT, C/2011 F1 (LINEAR), 26P/Grigg-Skjellerup, 46P/Wirtanen).
Přehled komet procházejících přísluním v roce 2013 je v připojené tabulce. Komety jsou označeny dle dnes užívaných pravidel s jedinou výjimkou (viz níže na konci odstavce). Tabulka začíná pořadovým číslem očekávaného průchodu přísluním v roce 2013, následuje jméno komety (objevitele/ů). U komet nově objevených nebo dosud sledovaných při jediném průchodu přísluním je uvedeno předběžné označení ve tvaru písmeno/rok (písmeno je "P" pro krátkoperiodické komety s periodou do 30 let, "C" pro ostatní, "D" pro ztracené) a po mezeře následuje označení během roku: písmenem dle poloviny měsíce objevu (tedy 24 písmen za rok: A-Y, I je vynecháno) a pořadovým číslem dle posloupnosti oznámení objevu v příslušném období. Komety, které byly původně ohlášeny jako neaktivní tělesa, mohou mít "planetková" označení: pořadí je udáváno písmenem a pokud písmena "nestačila" je připojeno ještě číslo (index); v tomto případě mohou být v označení dvě písmena za sebou. Periodické komety sledované při více návratech mají označení definitivními čísly a písmenem "P" před lomítkem. Jména objevitelů píšeme v tomto případě hned za lomítkem (u novějších objevů jsou uvedeni jen nejvýše prví dva, dříve byli uváděni i tři objevitelé), u předběžně označených komet jsou jména v závorkách a následují po mezeře. V některých speciálních případech (kdy je například kometa nalezena na snímcích pořízených jiným autorem mimo vyhledávací projekty) kometa žádné jméno mít nemusí. Ze starého označování dosud ponecháváme pořadová čísla u jmen objevitelů, většina starší literatury jimi rozlišuje "stejnojmenné" komety nalezené týmž pozorovatelem a bez čísel může být jednoznačná identifikace takových těles obtížná.
Pro periodické komety jsou v tabulce uvedeny letopočty prvého a posledního pozorovaného průchodu přísluním a počet již sledovaných návratů (u některých komet jsou v závorce uvedeny i letopočty později identifikovaných prvních ‚předobjevových návratů‘); znak " + " označuje tělesa již sledovaná během současného návratu a " ? " tělesa, která při minulém návratu nebyla pozorována. Do počtu pozorovaných návratů nejsou započteny právě probíhající, i když je kometa již sledována, ani historické návraty, ve kterých objekt nebyl nalezen. Kromě běžných orbitálních elementů (doba průchodu přísluním "T" (v UT); "r" vzdálenost přísluní od Slunce v AU; číselná výstřednost dráhy "e"; sklon dráhy "i"; argument přísluní "" a délka výstupního uzlu "") je v tabulce uvedena přibližná oběžná doba v letech "P" a délka velké poloosy dráhy "a" v AU (u krátkoperiodických komet) nebo převrácená hodnota velké poloosy "z" u komet dlouhoperiodických (při hyperbolické dráze je toto číslo záporné). V současné době jsou návraty většiny krátkoperiodických komet předpovídány s velkou přesností, odchylky doby průchodu přísluním od předpovědi jsou někdy menší než hodina, i když u málo sledovaných těles nebo u komet s velkými negravitačními vlivy mohou být větší. V případě komet sledovaných dosud jen při objevovém návratu mají dráhové elementy menší přesnost.
Poslední dva sloupce tabulky udávají fotometrické parametry (viz dále) pro jednotlivé komety. Relevantní jsou tyto hodnoty u komet pozorovaných dlouhodobě (většinou u krátkoperiodických komet s nízkými čísly). Parametry pocházejí ze dvou zdrojů. Pro jasnější komety jsou uvedeny "vizuální" hodnoty, které na svých stránkách www.aerith.net publikuje Seiichi Yoshiha, pro slabší komety jsou uvedeny pouze ‚standardní‘ hodnoty publikované společně s dráhovými elementy v MPC (http://www.minorplanetcenter.net/iau/Ephemerides/Comets/Soft00Cmt.txt).
V dalších tabulkách zařazených v textu najdete efemeridy vybraných jasnějších komet obsahující, pro dané datum a čas (uvedený v SEČ), rovníkové souřadnice komety "R. A. " a "dec." (k ekvinokciu J2000.0, vzdálenosti tělesa od Slunce "r" a od Země "R" (v AU), úhlovou vzdálenost komety od Slunce "elo." (ve stupních), očekávanou jasnost komety "m1" a nejvhodnější lokální čas k jejímu pozorování daný dalšími geometrickými podmínkami "Best Time" (uveden je azimut "A" objektu – 0°=jih, 90°=západ a výška "h" objektu nad obzorem, přihlíží se k fázi Měsíce). Přesnost poloh v této tabulce je u dlouhodobě sledovaných komet kolem 10”. Pozice jsou spočteny pro 15° VD a 50° SŠ. Nejméně spolehlivé jsou údaje o jasnostech komet. Některé komety mohou být až o několik hvězdných tříd slabší nebo jasnější, než udává předpověď (při náhlém zjasnění nebo rozpadu komety). Většina komet však tak výrazné změny jasnosti nemívá. Pro popis světelné křivky komety je obvykle používán vztah:
m = m0 + 5 * log R + 2,5 * n * log r,
ve kterém m0 označuje absolutní jasnost, R vzdálenost komety od Země a r její vzdálenost od Slunce v AU (logaritmy jsou dekadické). Vliv členu s R je zřejmý – udává známý fakt, že těleso slábne s druhou mocninou vzdálenosti od pozorovatele (Země), koeficient n ve druhém členu znamená, že jasnost komety závisí na n-té mocnině vzdálenosti od Slunce. Hodnoty n jsou u různých komet různé, u krátkoperiodických komet jsou nejčastěji v rozmezí 4 - 10, u "mladých" komet bývají kolem 3 (teprve postupnou ztrátou těkavých materiálů z jádra se hodnota "n" zvyšuje). Během rotace a precese jádra se mění množství záření dopadajícího na jednotlivé aktivní oblasti a tím může docházet ke značným změnám kometární aktivity i v průběhu jednoho návratu; u některých (hlavně krátkoperiodických) komet se také projevuje postupné prohřívání povrchových vrstev, období nejmohutnější sublimace materiálu u nich nastává až po průchodu komety přísluním. Příležitostná ztráta části povrchové "krycí" vrstvy vede obvykle ke vzrůstu jasnosti komety. Studium fotometrického chování komet není zdaleka uzavřenou záležitostí. Výše uvedený empiricky odvozený vztah pro jasnost komety platí jen přibližně (pro poměrně "klidné" komety); u mnoha komet se hodnoty "m0" a "n" i v rámci jednoho oběhu velmi výrazně mění. Dost často jsou "standardní" fotometrické parametry komet v různých zdrojích uváděny samostatně pro období před a po průchodu přísluním.
Stále platí, že značná část jasných komet je objevena až krátce před obdobím své nejvyšší jasnosti. Nejaktuálnější informace o nových objevech nebo o jasnosti komet je tedy dnes potřeba hledat prostřednictvím internetu (viz odkazy). Vážnější zájemce o komety a další malá tělesa Sluneční soustavy sdružuje Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. (SMPH), kolektivní člen ČAS se statutem sekce. Kontakty a nejaktuálnější informace (včetně vyhledávacích mapek ke stažení a vytištění) naleznete na oficiálních stránkách SMPH – www.kommet.cz.
Vizuální i CCD fotometrické údaje o kometách jsou stále poměrně žádanými pozorováními, která běžně pořizují zkušenější astronomové amatéři. Naměřené údaje o jasnosti komet shromažďuje mezinárodní organizace International Comet Quareterly (ICQ) a data publikuje v časopise ICQ [1]. Kromě ICQ jsou data o jasnosti komet shromažďována v rámci projektu COBS [2]. Existuje také řada dalších projektů (často spolupracujících s profesionálními astronomy), které mohou mít o vaše pozorování zájem. Jedním z nich je mezinárodní tým italského projektu CARA [7], který pro účely dlouhodobého studia vývoje obsahu prachu v kometárních atmosférách shromažďuje amatérská CCD pozorování v oboru R a z nich odvozená měření veličiny Af[Rho]. Pozorování získaná v rámci kampaní CARA byla použita a publikována v několika společných článcích s týmem astronomů kosmické mise Deep Impact/EpoXi. Na rok 2013 je vyhlášena pozorovací kampaň na komety C/2011 L4 (PANSTARRS) a C/2012 S1 (ISON).
Odkazy:
[1] International Comet Quarterly; http://www.icq.eps.harvard.edu/icq.html
[2] COBS, http://www.observatorij.org/cobs/
[3] Minor Planet Center New Page; http://www.minorplanetcenter.org/iau/mpc.html
[4] Weekly Information about Bright Comets; www.aerith.net
[5] BAA&Society for Popular Astronomy-Comet Section; http://www.ast.cam.ac.uk/~jds/
[6] VdS-Fachgruppe Kometen; http://kometen.fg-vds.de/fgk_hpe.htm
[7] CARA project; http://cara.uai.it/
[8] S.Yoshida, Comet for Windows, http://www.aerith.net/project/comet.html
[9] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), http://smph.astro.cz
[10] SMPH, http://www.kommet.cz
[11] NEO-CP, http://minorplanetcenter.net/iau/NEO/ToConfirm.html