Třetí a poslední zatmění Slunce roku 2019 je viditelné jako prstencové na severní polokouli. Pás totality se táhne se od Saudské Arábie přes Indický oceán, Indii, Srí Lanku, Indonésii, Malajsii a Filipíny dál do Tichého oceánu. Jako částečné je vidět z Asie, Oceánie a severní poloviny Austrálie. U nás toto zatmění pozorovatelné není.
Geocentrická konjunkce Slunce a Měsíce nastává 26. prosince v 5 h 15 min 44 s TT. Osa měsíčního stínu dosahuje nejmenší vzdálenosti od Země 26. srpna v 5 h 17 min 36 s UT – v tento okamžik nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná ze souřadnic +1,0° zeměpisné šířky, +102,3° zeměpisné délky (Sumatra). Doba trvání 3 min 39,5 s. Maximální velikost zatmění je 0,9701 (v jednotkách slunečního průměru). Zatmění patří do série saros č. 132 a jde o 46. zatmění této série.
Východní délka a severní šířka jsou značeny kladně, západní délka a jižní šířka záporně.
1) První kontakt měsíčního polostínu se zemským povrchem. 2) Střed měsíčního kotouče se ztotožní se středem slunečního kotouče. 3) Okamžik a místo, kde měsíční polostín opouští zemský povrch. |
Zatmění patří do série saros č. 132 a jde o 46. zatmění této série, která zahrnuje celkem 71 zatmění. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 14. prosince 2001 a jednalo se o prstencové zatmění s velikostí 0,9681. K příštímu zatmění Slunce této série dojde 5. ledna 2038. Půjde rovněž o prstencové zatmění s velikostí 0,9728. Celková délka této série je 1262,1 roku, první zatmění v této sérii nastalo na jižní polokouli jako částečné s velikostí 0,0639 dne 13. srpna 1208, poslední o velikosti 0,0365 nastane na severní polokouli 25. září 2470.
Další podrobnosti (mapky průběhů, animace zatmění atd.) lze najít na stránce http://eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html
|