Komety

Perihelem letos projde 61 komet. Celkem 20 z nich jsou komety krátkoperiodické, sledované zatím jen při jednom návratu a jsou tedy bez definitivního označení. Žádná z těchto komet nebude vhodná pro vizuální pozorování, neboť se jedná o velice drobná, neaktivní nebo velice vzdálená tělesa. Mezi těmito kometami nalezneme tři objekty s perihelem poblíž jedné astronomické jednotky, a to P/2014 U2 (Kowalski) - 1,12 AU; P/2008 Y1 (Boattini) - 1,27 AU a P/1999 RO28 (LONEOS) - 1,12 AU. Všechny jsou ale extrémně slabé s absolutní magnitudou 19,5; 15 respektive 20 mag! Zhruba polovinu očekávaných komet tvoří komety krátkoperiodické s definitivním označením. Zbylých 10 komet je dlouhoperiodických, žádná z nich se ale nepřiblíží ke Slunci více než na 3 AU a nedostane se tak do vizuálního dosahu menších dalekohledů. Kuriozitou je C/2010 U3 (Boattini), která byla objevena už v roce 2010, jedná se o velice vzdálenou a extrémně aktivní dlouhoperiodickou kometu s perihelem vzdáleným 8,45 AU od Slunce a periodou přibližně 1 milion let.

Letošní rok pozorování komet nepřeje. Pouze dvě komety budou jasnější 10 mag a ani jedna z nich nepatří ke kometám procházejícím přísluním v letošním roce. Na rozdíl od loňského roku, kdy jsme mohli pozorovat hned několik aktivnějších komet, navíc při velice příznivé geometrii návratu, letos se ke Slunci vrací pouze méně aktivní kusy, z nichž drtivá většina nebude nikdy vizuálně pozorovatelná. Nejjasnější kometou roku by měla být 46P/Wirtanen, která prošla perihelem již na konci roku 2018, ale ještě začátkem letošního roku by mohla být díky jasnosti kolem 4 mag viditelná pouhým okem. V lednu bude mít jasnost mezi 9 – 10 mag kometa 38P/Stephan-Oterma, jejíž příznivý návrat jsme sledovali také v roce 2018. Druhá nejjasnější kometa bude dlouhoperiodická C/2017 T2 (PANSTARRS), která je pro změnu kometou roku 2020, ale už v letošním roce bude zjasňovat natolik, že její jasnost na konci roku mírně překročí 9 mag. Žádnou další kometu letos menšími dalekohledy nejspíš neuvidíme, pokud nedojde k nějakému novému objevu. Všechny komety procházející perihelem v roce 2019 budou slabší 10 mag.

Zajímavostí tohoto roku je průchod komety 29P/Schwassmann-Wachmann perihelem, který ale nebude mít na její pozorovatelnost žádný vliv. Kometa obíhá okolo Slunce za drahou Jupiteru po téměř kruhové dráze a viditelná je většími dalekohledy bez ohledu na její polohu, ovšem jen za předpokladu, že u ní dojde k výbuchu (outburstu), k nímž dochází hned několikrát ročně. Proto je uvedena v diagramech viditelnosti i v efemeridách v elektronické verzi.

Pro každý měsíční nov, období, kolem něhož jsou podmínky pozorovatelnosti nejlepší, je sepsán přehled komet jasnějších 12,5 mag. Ke každému souhrnu je pro den novu k dispozici i diagram komet jasnějších 14,5 mag a jejich výška nad obzorem v průběhu noci a soumraků, který lze použít k plánování nočního pozorování. Diagramy jsou vytvořeny pro 15° v. d. a 50° s. š. Pro vyhledání komet jasnějších 9 mag jsou připojeny mapy.

V elektronické verzi pak nalezneme kompletní přehled dráhových elementů komet, které procházejí přísluním v roce 2019, a jasnějších komet, které perihelem již prošly, nebo teprve projdou, a období jejich viditelnosti do roku 2019 zasahuje. Dráhové elementy obsahují oficiální označení, den, měsíc a rok průchodu perihelem, perihelovou vzdálenost(q), excentricitu dráhy(e), argument perihelu(ω), délku výstupného uzlu (Ω) a sklon dráhy(i). Dále jsou k dispozici mapky komet jasnějších 12,5 mag a efemeridy pro všechny komety jasnější 14,5 mag. Efemeridy obsahují rovníkové souřadnice(RA, Decl), vzdálenost od Slunce(r) a od Země(d), elongaci (elong.) pro standardní epochu J2000 a očekávanou jasnost(m₁) a nejlepší čas (SEČ) pro pozorování od konce nautického soumraku do jeho začátku, v závorce je uveden azimut a výška nad obzorem v tento okamžik.