Efemeridy Slunce jsou počítány podle Bretagnonovy teorie pohybu Země kolem Slunce VSOP87. Vzhledem k přesnosti zde publikovaných efemerid jsou uváženy pouze ty periodické členy, jejichž amplitudy převyšují 15 km v heliocentrické poloze Země.
1. Pro každý den v roce jsou publikovány základní efemeridy Slunce. Je uveden den v měsíci a týdnu, juliánské datum a pro 0h terestrického času zdánlivé rovníkové geocentrické souřadnice středu slunečního disku. Pro 0h světového času každého dne je dán zdánlivý hvězdný čas. Pro padesátou rovnoběžku a středoevropský poledník jsou pak pro každý den spočítány okamžiky východu, pravého poledne a západu Slunce a jeho přibližný azimut v okamžiku západu. Západy a východy jsou vztaženy k hornímu okraji Slunce, refrakce při obzoru je uvážena hodnotou 34'. Čas východu, pravého poledne a západu přepočteme pro místo o zeměpisné délce jiné nežli nominálních 15° na východ od základního poledníku tak, že přičteme opravu v minutách, rovnou 4(15°–λ). V případě východu a západu na rovnoběžce jiné než padesáté je třeba připojit ještě další opravu, vypočtenou z přibližného vzorce 6,22(φ–50°)cotgA, jestliže φ značí zeměpisnou šířku ve stupních a A je azimut Slunce v okamžiku jeho západu (je uveden pro každý den v posledním sloupci tabulky). Oprava je dána v časových minutách a k času východu se přičítá, od času západu se odečítá. Tak například pro Brno (λ=16,59°, φ=49,20°) je 1. července 2020 ( A=129°) čas východu Slunce roven 3h55min–6,4min+4,0min = 3h53min a čas jeho západu 20h12min–6,4min–4,0min = 20h02min. Časová rovnice je dána rozdílem hvězdný čas minus rektascenze Slunce plus (nebo minus) 12 hodin.
2. Dále jsou uvedeny efemeridy pro fyzikální pozorování Slunce, počítané podle elementů určených Carringtonem:
L je heliografická délka středu slunečního disku,
B je heliografická šířka středu slunečního disku,
P je poziční úhel severního konce osy rotace Slunce.
Synodické otočky se počítají průběžně od 9. 11. 1853 a jsou v roce 2020 očíslovány následovně:
Otočka | Začíná v SČ | Otočka | Začíná v SČ | Otočka | Začíná v SČ |
2226 | I. 6,38 | 2231 | V. 21,87 | 2236 | X. 5,02 |
2227 | II. 2,73 | 2232 | VI. 18,08 | 2237 | XI. 1,30 |
2228 | III. 1,06 | 2233 | VII. 15,28 | 2238 | XI. 28,61 |
2229 | III. 28,37 | 2234 | VIII. 11,49 | 2239 | XII. 25,94 |
2230 | IV. 24,64 | 2235 | IX. 7,74 |
3. Tabulka desetidenních efemerid Slunce a Země obsahuje vždy pro 0h TČ geocentrickou délku Slunce λ pro střední ekvinokcium J2020,0, vzdálenost Země od Slunce v astronomických jednotkách Δ a zdánlivý geocentrický poloměr Slunce ρ. Pro každý pátý den je uvedena rovnice ekvinokcií (což je rozdíl mezi zdánlivým a středním hvězdným časem, a udává tedy vliv nutace zemské osy rotace na pohyb jarního bodu). Počátek a konec astronomického, nautického i občanského soumraku je počítán pro padesátou rovnoběžku a středoevropský poledník. Pro místo o jiných zeměpisných souřadnicích je třeba k nim připojit opravu, vypočítanou (podobně jako v případě východu a západu Slunce) ze vzorce
kde azimut západu Slunce A je změněn o korekci ΔA = 20° / sin A v případě astronomického a ΔA = 6° / sin A v případě občanského soumraku. Horní znaménko platí v případě začátku a dolní v případě konce odpovídajícího soumraku.
Střední elementy Slunce pro 1. I. 2020, 0h TČ
Střední délka | 280,1276°, | změna za den 0,985647° |
Střední délka perigea | 283,2813°, | změna za den 0,000047° |
Výstřednost dráhy | 0,016700 | |
Střední sklon ekliptiky | 23,436678° = 23°26´12,04″ |
Precesní konstanty pro epochu J2019,0
Obecná precese | p= 50,2924″ = 0, 0139701° |
Precese v rektascenzi | m = 46,1272″ = 3, 07515 s |
Precese v deklinaci | n = 20,0397″ = 1, 33598 s |
Převod rovníkových (α, δ) nebo ekliptikálních (λ, β) souřadnic nebeského tělesa či elementů jeho dráhy vůči ekliptice (délky výstupného uzlu Ω, argumentu perihelia ω a sklonu dráhy i) ze standardní epochy J2000,0 na J2020,0 a naopak je možné provést pomocí transformačních vztahů (ve kterých jsou souřadnice bez indexu dány v soustavě J2020,0, s indexem o v soustavě J2000,0 a s indexem m v soustavě střední epochy, tj. J2010,). Rovnice je třeba řešit iteracemi (při malém rozdílu epoch postačí dva kroky), neboť souřadnice pro střední epochu nejsou předem známy; v prvním kroku proto místo nich při výpočtu použijeme hodnoty pro epochu J2000,0, ve druhém použijeme aritmetický průměr z hodnoty pro epochu J2000,0 a hodnoty vypočtené v prvním kroku atd...
α = αo + M + N sin αm tg δm
λ = λo + a – b cos(λo + c) tg βo
δ = δo + N cos αm
β = βo + b sin(λo + c)
Ω = Ωo + a – b sin(Ωo + c) cotg io
i = io + b cos(Ωo + c)
ω = ωo + b sin(Ωo + c) cosec io ,
kde
M = 61,499 s
N = 26,721s = 400,82″
a = 1005,80″
b = 9,40″
c = 5° 10´ 27″
Formálně zcela totožné vztahy platí též mezi souřadnicovými soustavami nové standardní epochy J2000,0 a dříve používané B1950,0, použijeme-li následující číselné hodnoty konstant
M = –153,726 s
N = –66,817s = –1002,26″
a = –41´ 54,28″
b = –23,51″
c = 5° 0´ 10″
s tím rozdílem, že tentokráte index m označuje epochu 1975,0 a hodnoty bez indexu se vztahují k epoše B1950,0.