Vysvětlivky k tabulce 3.
1. Název proměnné hvězdy. 2. a 3. Rovníkové souřadnice RA a DE vztažené k
ekvinokciu 2000.0. 4. Typ proměnnosti. EA – algolida, EB – typ β Lyrae, E –
zákrytová, GS – jedna ze složek dvojhvězd je (pod)obr, NC – pomalá nova,
SR(A,C) – polopravidelná, ZAND - typ Z Andromedae (blíže viz HR 2002 nebo
GCVS). 5. Základní minimum M0. 6. Perioda P ve dnech. 7. a 8.
Hvězdná velikost v maximu (M) a minimu (m). 9. Obor, jehož se údaje o
jasnosti týkají (V - vizuální, B - modrý, P –
fotografický, Ic – infračervený (Cousins), Kp – družice
KEPLER, R1 – červený filtr přehlídky ROTSE1). 10. Doba zákrytu D v
hodinách. B značí typ β Lyrae – hlavní minimum trvá polovinu periody. 11.
Doba konstantní jasnosti v minimu (“zastávka v minimu”) d v
hodinách. 12. Předpovědi minim jasnosti spadající do intervalu listopad
2021 až únor 2023. Pokud v uvedeném období minimum nenastane, je uveden
rozsah fází, kterými soustava během roku 2022 projde, tj. hodnoty v rozsahu
0 až 1, přičemž krajní hodnoty znamenají primární minimum.
Poznámky k tabulce 3.
Dvojhvězdy s velmi dlouhými oběžnými periodami jsou poměrně specifickou
skupinou a každý její zástupce je v podstatě unikát, o čemž svědčí i údaje
o typu v tabulce. Údaje o amplitudě světelných změn se vztahují na běžný
průběh zákrytu v soustavě dané konfigurace. Přes tyto změny se však
zpravidla překládá fyzická proměnnost, která může být i významnější než
samotné zákryty. Světelné křivky (jejich tvar, hloubka minima) těchto
soustav se mění prakticky neustále a na určitá období mohou projevy zákrytů
zcela vymizet. Například u některých kataklyzmických proměnných hvězd jsou
zákryty pozorovány pouze v období tzv. klidné fáze fyzikální proměnnosti.
V 1413 Aql
|
Spektrální typ M5III+WD. Celý rozsah světelné změny je m v = 10.6-15.1 mag.
|
ε Aur
|
Zákrytová dvojhvězda s velmi dlouhou periodou (zhruba 27
let). Zákryty jsou vyvolávány prachoplynovým diskem
obklopujícím teplejší složku. Mění se spektrum
(A8Ia-F2epIa+BV), a to i mezi zákryty, a hvězda vykazuje
fyzickou proměnnost s periodou asi 110 dnů a amplitudou
0.24 mag.
|
BM Cas
|
Perioda i tvar světelné změny se mění. Světelné elementy
mají periodický člen s amplitudou +2.6 dne, možná je v
soustavě i cefeida s periodou asi 27 dnů. Spektrální typ
A5Ia-F0eIab.
|
VV Cep
|
Jednou ze složek je chladný veleobr spektrální třídy M2epIa
(další složky Iab+B8:eV), který má vlastní fyzickou
proměnnost typu SRc s amplitudou 0.33 mag a periodou 118.37
dnů. Pozorovány ale jsou změny jasnosti o několika různých
periodách, detekováno silné a proměnné magnetické pole a
plynné proudy.
|
EE Cep
|
Soustava obsahuje Be hvězdu B5III a chladného souputníka M
obklopeného tlustým diskem. Be hvězda je rychle rotující a
zřetelně temnější na rovníku a jasná na pólech. Změny
charakteristik zákrytu mohou být mj. způsobeny pulzacemi M
složky, případně změnami v jejím disku. Disk možná jeví
precesní pohyb.
|
BF Cyg
|
Fyzická proměnnost (výbuchy, polopravidelné vlny) až do
rozsahu mv = 9.7-13.0 mag. Amplituda zákrytů až
1 mag. Systém pravděpodobně sestává z jasného obra
spektrální třídy M a malého horkého kompaktního objektu o
hmotnosti M ~ 0.3-0.4 Mo. V r. 2013 byly
objeveny vysoce kolimované bipolární výtrysky v datech z
let 2006-2012. Na jaře 201 dosáhla téměř 10 mag (V
), poté velmi pozvolný pokles.
|
CH Cyg
|
Pro popis byl převzat slovenský výklad světelné křivky (A.
Skopal), podle něhož jde o trojný systém se zákryty jak v
"těsném" páru (P = 756 dnů) tak mezi tímto párem a
vzdálenou složkou (P = 5298 dnů). V tabulce má proto hvězda
dva řádky. Existenci dvou period potvrdili i jiní autoři.
Někteří však kratší periodu považují za rotační periodu
obří složky třídy M. Kromě toho byly pozorovány fyzické
změny s několika periodami řádu stovek dnů. Družice Chandra
prokázala rtg. výtrysk (po R Aqr teprve druhý případ u
symbiotické proměnné hvězdy). Celkový rozsah světelných
změn v oboru V byl dosud 5.6-8.5 mag, v roce 1996
však hvězda dosáhla historicky nejnižší jasnosti 10.5 mag.
|
CI Cyg
|
Střední hvězdná velikost v oboru V je kolem 11
mag. Dochází k výbuchům v trvání řádově desítky až stovky
dnů. Celková světelná změna činí mv = 8.2-12.5
mag. Primární složka je spektrálního typu M5II a sekundární
je hvězda hlavní posloupnosti o hmotnosti 0.5 Mo
. V roce 2007 rychle zjasnila o 2 mag a pozvolně klesala, v
roce 2010 o 1,5 mag V říjnu 2021 je zhruba na úrovni 11 mag
(V).
|
V1329 Cyg
|
V roce 1964 vybuchla jako pomalá nova NC a dosáhla hvězdné
velikosti 12.1 mag. Následný pokles byl doprovázen
oscilacemi s amplitudou do 1 mag. Spektrem a přítomností
husté plynné obálky se řadí k symbiotickým hvězdám. V
posledním desetiletí víceméně pravidelné změny s amplitudou
kolem 1 mag (V).
|