Druhé zatmění Slunce roku 2022 bude částečné, u nás viditelné s maximální fází přibližně 0,42. Toto zatmění je dále pozorovatelné z velké části Evropy, západních částí Asie, severovýchodní části Afriky a oblastí Blízkého a Středního východu.
Geocentrická konjunkce Slunce a Měsíce nastává 25. října v 10 h 4 min a 56 s TT. Osa měsíčního stínu dosahuje nejmenší vzdálenosti od Země přesně v 11 h 00 min 00 s UT – v tento okamžik nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná ze souřadnic +61,6° zeměpisné šířky, +77,4° zeměpisné délky (Rusko, přibližně 90 km severně od města Nižněvartovsk). Maximální velikost zatmění je 0,862 (v jednotkách slunečního průměru).
Východní délka a severní šířka jsou značeny kladně, západní délka a jižní šířka záporně.
1) První kontakt měsíčního polostínu se zemským povrchem. 2) Okamžik a místo, kde měsíční polostín opouští zemský povrch. |
U nás je toto zatmění viditelné okolo poledne jako částečné s maximální fází přibližně 0,42. Viz následující tabulka, která udává viditelnost pro různá místa ČR. Postupně je zde uveden počátek zatmění (první kontakt), maximální fáze a konec zatmění (čtvrtý kontakt). Pro maximální fázi je zde rovněž uvedena jeho velikost v jednotkách slunečního průměru, dále pak pro začátek a konec zatmění poziční úhly P1 a P4. Časy jsou udávány v SEČ.
|
Schematický průběh částečného zatmění Slunce 25. října 2022 na 50° severní šířky a 15° východní délky. Sluneční kotouč má střed na průsečíku deklinační kružnice NS a rovnoběžky EW. Kotouč Měsíce je vyznačen šedou barvou a zakreslen postupně v okamžiku 1. kontaktu, maximální fáze a 4. kontaktu. Časové údaje jsou uvedeny v SEČ.
Zatmění patří do série saros č. 124 a jde o 55. zatmění této série, která zahrnuje celkem 73 zatmění. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 14. října 2004 a jednalo se o částečné zatmění s velikostí 0,862. K příštímu zatmění Slunce v této sérii dojde 4. listopadu 2040. Půjde rovněž o zatmění částečné s velikostí 0,807. Celkové délka této série je 1298,2 roku, první zatmění v této sérii nastalo na jižní polokouli jako částečné 6. března 1049, poslední nastane na severní polokouli 11. května 2347.
Rozlišujeme série saros se sudými a lichými čísly. Série se sudým číslem začíná částečnými zatměními Slunce pozorovatelnými v jižních poláRozlišujeme série saros se sudými a lichými čísly. Série se sudým číslem začíná částečnými zatměními Slunce pozorovatelnými v jižních polárních oblastech, poté nastávají úplná zatmění a série končí částečnými zatměními Slunce pozorovatelnými v severních polárních oblastech. Sluneční zatmění nastávají u sestupného uzlu měsíční dráhy. Během série s lichým číslováním je tomu naopak; série začíná slunečními zatměními pozorovatelnými v severních polárních oblastech a končí zatměními pozorovatelnými v jižních polárních oblastech, sluneční zatmění nastávají u výstupného uzlu měsíční dráhy. U zatmění Měsíce je tomu opačně – zatmění ze sudé série nastávají u výstupného uzlu měsíční dráhy, zatmění z liché série u uzlu sestupného.rních oblastech, poté nastávají úplná zatmění a série končí částečnými zatměními Slunce pozorovatelnými v severních polárních oblastech. Sluneční zatmění nastávají u sestupného uzlu měsíční dráhy. Během série s lichým číslováním je tomu naopak; série začíná slunečními zatměními pozorovatelnými v severních polárních oblastech a končí zatměními pozorovatelnými v jižních polárních oblastech, sluneční zatmění nastávají u výstupného uzlu měsíční dráhy. U zatmění Měsíce je tomu opačně – zatmění ze sudé série nastávají u výstupného uzlu měsíční dráhy, zatmění z liché série u uzlu sestupného.
Další podrobnosti (mapky průběhů, animace zatmění atd.) lze najít na stránce http://eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html
|