Letos prochází perihelem kometa 12P/Pons-Brooks. Jedná se o člena vzácnější skupiny komet Halleyova typu, tedy periodické komety s dobou oběhu mezi 20 a 200 roky a Tisserandovým invariantem menším než 2. Její oběžná doba je velmi podobná kometě Halley, naposledy tu byla před 70 lety v roce 1954. Tuto kometu objevil J. L. Pons 21. července 1812 z Francie. V dalším návratu ji 2. září 1883 náhodou objevil W. R. Brooks z USA. To umožnilo spočítat dráhu a spojit kometu s Ponsovým objevem. Pozorována byla (tedy kromě toho letošního) zatím při 3 návratech, z nichž ve dvou byla vidět i pouhým okem. Dráha komety je velmi stabilní a s časem se nijak výrazně nemění. Aktuální návrat není geometricky příznivý a Zemi se moc nepřiblíží, ale i tak to bude stačit k její pohodlné pozorovatelnosti. Na začátku roku bude mít jasnost 10 mag a ve druhé polovině března se s jasností okolo 5 magdostane na h7ranici viditelnosti pouhým okem. Kometa je známá častými vzplanutími, při nichž dochází k prudkému zvýšení jasnosti. Tato vzplanutí se morfologicky podobají vzplanutím komet 17P/Holmes a 29P/Schwassmann-Wachmann. V roce 2023 již došlo ke dvěma takovým událostem, kdy byla kometa, byť ještě daleko od Slunce, krátkodobě pozorovatelná díky jasnosti okolo 11 mag.
Je opravdu velké štěstí, když se v jednom roce sejdou návraty dvou jasných komet Halleyova typu. Letos to štěstí máme, jelikož perihelem prochází také 13P/Olbers. Kometu objevil v roce 1815 H. W. M. Olbers z Německa. Naposledy tu byla před 68 lety v roce 1956. Stejně jako kometa Pons-Brooks byla již pozorována při 3 návratech. Vzhledem k tomu, že se její perihel nachází vně zemské dráhy, nebývá tak jasná a je spíš objektem pro menší dalekohledy. Její dráha je stabilní, od objevu komety dochází pouze k lehkému snižování perihelové vzdálenosti, která je nyní na minimu (1,176 au). Tato skutečnost ale nemá na její pozorovatelnost výrazný vliv. Ani letošní návrat komety není moc příznivý, Zemi se bude spíše „vyhýbat“. Je ale velmi aktivní, a tak ji budeme moci pozorovat malými dalekohledy nepřetržitě od dubna do října, ale jen nízko nad obzorem. V následném návratu v roce 2094 dojde k doposud rekordnímu přiblížení k Zemi na 0,756 au a bude pohodlně viditelná i pouhým okem.
62P/Tsuchinshan prošla perihelem už koncem loňského roku, maxima jasnosti ale dosáhne na přelomu roku, a tak ji budeme moci pozorovat i letos. Jasnost komety je velkou neznámou, jelikož došlo k jejímu přiblížení ke Slunci vlivem Jupiterovy gravitace a efekt zvýšeného přílivu slunečního tepla na aktivitu komety není v době psaní tohoto textu znám. Více o této kometě naleznete v loňské ročence.
I 103P/Hartley prošla perihelem již loni, ještě v letošním roce ale bude v dosahu menších přístrojů. Další informace o této kometě jsou opět v loňské ročence.
144P/Kushida bude mít nejpříznivější návrat od toho objevového. Byla objevena fotograficky Y. Kushidou z Japonska 8. ledna 1994. Dráhu komety ovlivňují častá přiblížení k Jupiteru. Ty ovšem mění jen orientaci dráhy v prostoru a na vzdálenost v perihelu mají jen malý vliv, kometu tak budeme moci nadále vizuálně pozorovat při příznivých návratech. Letošní návrat bude geometricky velmi příznivý, kometu v lednu nalezneme vysoko na obloze a její jasnost se bude pohybovat kolem 9 mag.
154P/Brewington byla objevenavizuálně čtyřiceticentimetrovým dalekohledem dne 28. srpna 1992. Její objevitel, H. J. Brewington z USA, strávil před tímto objevem hledáním komet pouze 99 hodin. Dráha této komety je poměrně stabilní a v tomto ani minulém století nedošlo k žádným výrazným změnám. Současný návrat je velmi nepříznivý, přesto ji budeme moci pozorovat v červenci nízko nad obzorem jako objekt 12 mag.
207P/NEAT je extrémně slabou kometou objevenou hlídkovým systémem NEAT 11. května 2001. Dráha komety je pod vlivem častých přiblížení k Jupiteru. Ta ale mění jen orientaci dráhy v prostoru a nemá vliv na pozorovatelnost komety. Současný návrat je druhým nejpříznivějším v tomto století a díky tomu, že se kometa přiblíží na 0,220 au k Zemi, bude krátce pozorovatelná i vizuálně většími dalekohledy (jasnost 13 mag). Jediný příznivější návrat nastane v roce 2047, kdy se přiblíží k Zemi dokonce na 0,157 au.
Zajímavým případem je kometa 333P/LINEAR. Je s podivem, že byla objevena až 4. listopadu 2007 hlídkovým systémem LINEAR. Poměrně často se přibližuje k Zemi, ale patrně se jedná o starou a neaktivní kometu. V minulém návratu ale došlo k obnovení aktivity a dosáhla jasnosti kolem 12 mag. Otázkou je, jak dlouho tato obnovená aktivita vydrží, v tomto návratu by totiž mohla dosáhnout jasnosti kolem 13 mag ve slušné poloze na obloze. Ač se přibližuje k Jupiteru, nedojde v tomto(a nedošlo ani v minulém) století ke změnám dráhy. Pozorovatelnost komety zůstane podobná jako nyní.
P/2001 Q6 (NEAT) byla objevena hlídkovým systémem NEAT 28. srpna 2001, což byl zatím jediný pozorovaný návrat. Má periodu oběhu 22 let, a tak letošek skýtá šanci na její znovuobjevení a potvrzení dráhy. Její dráha je poměrně stabilní a nedochází k výrazným změnám. Minulý návrat byl velmi příznivý, kometa se přiblížila k Zemi na 0,667 au, což napomohlo jejímu objevení. Při minulém návratu dosáhla jasnosti 11 mag a byla viditelná i menšími dalekohledy. Letošní návrat není tolik příznivý, a tak by měla mít jasnost jen kolem 13 mag.
C/2021 S3 (PANSTARRS) je dlouhoperiodická kometa s dobou oběhu 14536 let. Byla objevena jako objekt 20 mag 24. září 2001 ve vzdálenosti 8,709 au od Slunce systémem PANSTARRS. Ač je poměrně aktivní, kolem Slunce projde ve vzdálenosti v 1,320 au a návrat nebude nijak zvlášť příznivý, Zemi se přiblíží nejvíce na 1,298 au. Přesto bude poměrně jasná a od února do dubna ji budeme moci pozorovat malými dalekohledy s maximem jasnosti okolo 8,5 mag.
C/2022 E2 (ATLAS) je dynamicky novou kometou z Oortova oblaku, v blízkosti Slunce je poprvé a asi i naposledy, jelikož gravitace planet změní dráhu na mírně hyperbolickou. Objevena byla 7. března 2022 hlídkovým systémem ATLAS. Je sice velmi aktivní, ale Slunci se nepřiblíží více než na 3,667 au. Od října do konce roku by měla být mírně jasnější 13 mag ve výborné poloze vysoko na obloze.
A na závěr asi nejočekávanější ze všech komet - C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Ta by totiž mělabýt pohodlně viditelná pouhým okem na relativně tmavé obloze s maximem jasností okolo 2,5 mag. Objevena byla 9. ledna 2023 z observatoře na Purpurové hoře a nezávisle 22. února systémem ATLAS. Jedná se o velmi podivnou kometu, jelikož její původní dráha je mírně hyperbolická. Při takto malých odchylkách od paraboly se skutečně neuvažuje, že by se jednalo o „mezihvězdnou“ kometu, ale o kometu z Oortova oblaku, kde je mírně hyperbolická dráha způsobená nepřesným určením dráhy, nebo negravitačními efekty v pohybu komety. V tomto případě ale můžeme tyto příčiny téměř jistě vyloučit. Také rychlost zjasňování neodpovídá klasickým kometám z Oortova oblaku, je to tedy velmi zajímavý objekt k výzkumu. Očekávaná vysoká jasnost komety je důsledkem poměrně vysoké aktivity v kombinaci s blízkým průletem kolem Slunce (0,391 au). V době nejtěsnějšíhoprůletu bude pozorovatelná za podobných podmínek jako Merkur ve svých maximálních elongacích. K Zemi se přiblíží na 0,472 au, tou dobou se ale bude nacházet přímo mezi Sluncem a Zemí a nebude pozorovatelná. Pozorovací podmínky po průletu se budou rychle zlepšovat a okolo 15. října by měla být pozorovatelná na přijatelně tmavé obloze s jasností okolo 2,5 mag. V následujících dnech lze očekávat viditelnost komety i jejího ohonu pouhým okem, bude ovšem rychle slábnout. Kometa má všechny předpoklady stát se tzv. „Velkou kometou“, tedy vzdálenost v perihelu výrazně pod 1 au, blízké přiblížení k Zemi a aktivitu v bezpečné vzdálenosti od Bortleho limitu pro přežití komety. Poslední skutečnou „Velkou kometou“ viditelnou z našeho území byla C/1995 O1 (Hale-Bopp) pozorovaná v roce 1997. Laicky lze „Velkou kometu“ definovat pohodlnou viditelností pouhým okem a přítomností ohonu dlouhého minimálně 10°.Této definici se od doby komety z roku 1997 nejvíce přiblížila C/2020 F3 (NEOWISE), která sice byla jasná a viditelná pouhým okem, měla ale plošně slabší (i když poměrně dlouhý) ohon, který byl kromě prvních cca 5° poměrně nevýrazný. V případě komety Tsuchinshan-ATLAS se tak skutečně „Velké komety“ dočkat nemusíme. Nicméně za celé minulé století bylo takových komet z našeho území pozorováno celkem 13, a tak už by bylo na čase, aby se taková kometa opět objevila.
