Prstencové zatmění Slunce 29. dubna

První zatmění Slunce roku 2014 je viditelné z Antarktidy a jde o poměrně řídce zastoupený druh prstencového zatmění.

Prstencové zatmění vzniká tak, že kužel měsíčního stínu (umbra) nedopadne na zemský povrch, neboť špička tohoto stínu dosahuje jen do určité výšky nad Zemí. Následně se tento stín rozevírá a vytváří oblast zvanou antaumbra, která na zemském povrchu ohraničuje území, ze kterého je možné prstencové zatmění pozorovat. V případě tohoto zatmění však střed anatumbry zemský povrch zcela mine a prstencové zatmění tak bude možné pozorovat jen z velmi malé oblasti tvaru „D“ rozkládající se v okolí souřadnic -70,6° zeměpisné šířky a +131,3° zeměpisné délky. Slunce se pak bude pozorovateli jevit na horizontu. Maximální velikost zatmění je 0,9868 (v jednotkách slunečního průměru).

Jako částečné je pak toto zatmění vidět z Austrálie, Antarktidy, jižních částí Indonésie a oblastí nacházejících se v jižních částech Indického oceánu. U nás toto zatmění není pozorovatelné.

Zatmění patří do série saros č. 148 a jde o 21. zatmění této série, která zahrnuje celkem 75 slunečních zatmění. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 17. dubna 1996 a jednalo se o částečné zatmění s velikostí 0,8799. K příštímu zatmění Slunce v této sérii dojde 9. května 2032. Půjde rovněž o prstencové zatmění s velikostí 0,9957. Vidíme tedy, že série saros č. 148 je na vzestupné fázi. Celková délka této série je 1334,23 roku, první zatmění v této sérii nastalo na jižní polokouli jako částečné s velikostí 0,0324 dne 21. září 1653, poslední - rovněž částečné o velikosti 0,0074 - nastane na severní polokouli 12. prosince 2987.