HR logo HR digitální vydání

Komety

Podle dráhových elementů dostupných v červnu 2013 projde v roce 2014 přísluním celkem 59 komet. Největší část připadá na krátkoperiodické komety – 51. Přitom 35 z nich má definitivní označení a byly tedy pozorovány alespoň při dvou (některé i mnohem více) návratech. Zbylá tělesa zaznamenají v roce 2014 svůj první předpověděný návrat po objevu. V roce 2014 projde přísluním 8 dlouhoperiodické komet, které byly známé na konci června 2013. V seznamu nejsou uvedena dlouhodobě ztracená tělesa ani krátkoperiodické SOHO komety.

Seznam obsahuje navíc dvě tělesa, která budou v roce 2014 dostatečně jasná pro amatérská pozorování, ale prošla přísluním v roce 2013.

Na rozdíl od uplynulého roku není (zatím) mezi přilétajícími vlasaticemi žádná kometa „století“. Přesto nás čekají návraty zajímavých objektů. Když pomineme slábnoucí kometu C/2012 S1 (ISON), která nejspíš bude ještě v lednu 2014 pozorovatelná pouhým okem, měla by podle předpovědi být nejjasnější kometou roku C/2012 K1 (PANSTARRS) s maximální jasností možná na hranici kolem 6 mag. V roce 2014 nás však čekají i komety zajímavé nejen sou jasností. C/2013 A1 (Siding Spring) je výjimečná díky své dráze, která ji přivede do těsné blízkosti planety Mars. Z krátkoperiodických komet nás v roce nečeká žádná výrazně jasná, naopak jedná se většinou o mimořádně slabá tělesa pozorovatelná jen velkými dalekohledy. Přesto se jedno zajímavé těleso najde. Ke Slunci se opět vrací kometa 17P/Holmes, která při minulém návratu předvedla rekordní zjasnění o 13 magnitud a vzbudila patřičnou v astronomickém světě pozornost.

V průběhu roku 2014 by podle současných předpokladů mohly být z České republiky pozorovatelné následující komety:

jasnější 6 mag:

C/2011 S1 (ISON)
C/2012 K1 (PanSTARRS)

jasnější 10 mag:

C/2013 A1 (Siding Spring)

jasnější 12 mag:

154P/Brewington
P/1998 U3 (Jager)
C/2012 X1 (LINEAR)
209P/LINEAR
15P/Finlay

Ostatní komety budou slabší a jsou tedy vhodné pro pozorování velkými přístroji nebo pouze CCD technikou; případně jsou jejich návraty geometricky nevhodné pro pozorování ze severní polokoule.

Přehled komet procházejících přísluním v roce 2014 je v připojené tabulce. Komety jsou označeny dle dnes užívaných pravidel. Tabulka začíná pořadovým číslem očekávaného průchodu přísluním v roce 2013, následuje jméno komety (objevitele/ů). U komet nově objevených nebo dosud sledovaných při jediném průchodu přísluním je uvedeno předběžné označení ve tvaru písmeno/rok (písmeno je "P" pro krátkoperiodické komety s periodou do 30 let, "C" pro ostatní, písmeno "D" se používá pro komety trvale ztracené) a po mezeře následuje označení během roku: písmenem dle poloviny měsíce objevu (tedy 24 písmen za rok: A-Y, I je vynecháno) a pořadovým číslem dle posloupnosti oznámení objevu v příslušném období. Komety, které byly původně ohlášeny jako neaktivní tělesa, mohou mít "planetková" označení: pořadí je udáváno písmenem a pokud písmena "nestačila" je připojeno ještě číslo (index); v tomto případě mohou být v označení dvě písmena za sebou. Periodické komety sledované při více návratech mají označení definitivními čísly a písmenem "P" před lomítkem. Jména objevitelů píšeme v tomto případě hned za lomítkem (u novějších objevů jsou uvedeni jen nejvýše prví dva, dříve byli uváděni i tři objevitelé), u předběžně označených komet jsou jména v závorkách a následují po mezeře. V některých speciálních případech (kdy je například kometa nalezena na snímcích pořízených jiným autorem mimo vyhledávací projekty) kometa žádné jméno mít nemusí.

Pro periodické komety jsou v tabulce uvedeny letopočty prvého (bez ohledu na to, jestli byl návrat identifikován až později) a posledního sledovaného průchodu přísluním a počet již pozorovaných návratů; znak " + " označuje tělesa již sledovaná během současného návratu a " ? " tělesa, která při minulém návratu nebyla pozorována. Do počtu návratů nejsou započteny právě probíhající, i když je kometa již sledována, ani historické návraty, ve kterých objekt nebyl nalezen. Kromě orbitálních elementů (doba průchodu přísluním "T" (v UT); "r" vzdálenost přísluní od Slunce v AU; číselná výstřednost dráhy "e"; sklon dráhy "i"; argument přísluní "ω" a délka výstupního uzlu "Ω") je v tabulce uvedena přibližná oběžná doba v letech "P" a délka velké poloosy dráhy " a " v jednotkách AU (u krátkoperiodických komet) nebo převrácená hodnotou velké poloosy " z " u komet dlouhoperiodických (při hyperbolické dráze je toto číslo záporné).

Poslední dva sloupce tabulky udávají fotometrické parametry (viz dále) pro jednotlivé komety. Relevantní jsou tyto hodnoty u komet pozorovaných dlouhodobě (většinou u krátkoperiodických komet s nízkými čísly). Parametry pocházejí ze dvou zdrojů. Pro jasnější komety jsou uvedeny "vizuální" hodnoty, které na svých stránkách www.aerith.net publikuje Seiichi Yoshiha, pro slabší komety jsou uvedeny pouze ‚standardní‘ hodnoty publikované společně s dráhovými elementy v MPC (http://www.minorplanetcenter.net/iau/Ephemerides/Comets/Soft00Cmt.txt).

V dalších tabulkách zařazených v textu najdete efemeridy vybraných jasnějších komet obsahující, pro dané datum a čas (uvedený v SEČ), rovníkové souřadnice komety "R. A. " a "dec." (k ekvinokciu J2000.0, vzdálenosti tělesa od Slunce "r" a od Země "R" (v AU), úhlovou vzdálenost komety od Slunce "elo." (ve stupních), očekávanou jasnost komety "m1" a nejvhodnější lokální čas k jejímu pozorování daný dalšími geometrickými podmínkami "Best Time" (uveden je azimut "A" objektu – 0°=jih, 90°=západ a výška "h" objektu nad obzorem, přihlíží se k fázi Měsíce). Přesnost poloh v této tabulce je u dlouhodobě sledovaných komet kolem 10”. Pozice jsou spočteny pro 15° VD a 50° SŠ. Nejméně spolehlivé jsou údaje o jasnostech komet. Některé komety mohou být až o několik hvězdných tříd slabší nebo jasnější, než udává předpověď (při náhlém zjasnění nebo rozpadu komety). Většina komet však tak výrazné změny jasnosti nemívá. Pro popis světelné křivky komety je obvykle používán vztah:

m = m0 + 5 * log R + 2,5 * n * log r,

ve kterém m0 označuje absolutní jasnost, R vzdálenost komety od Země a r její vzdálenost od Slunce v AU (logaritmy jsou dekadické). Vliv členu s R je zřejmý – udává známý fakt, že těleso slábne s druhou mocninou vzdálenosti od pozorovatele (Země), koeficient n ve druhém členu znamená, že jasnost komety závisí na n-té mocnině vzdálenosti od Slunce. Hodnoty n jsou u různých komet různé, u krátkoperiodických komet jsou nejčastěji v rozmezí 4 - 10, u "mladých" komet bývají kolem 3 (teprve postupnou ztrátou těkavých materiálů z jádra se hodnota n zvyšuje). Během rotace a precese jádra se mění množství záření dopadajícího na jednotlivé aktivní oblasti a tím může docházet ke značným změnám kometární aktivity i v průběhu jednoho návratu; u některých (hlavně krátkoperiodických) komet se také projevuje postupné prohřívání povrchových vrstev, období nejmohutnější sublimace materiálu u nich nastává až po průchodu komety přísluním. Příležitostná ztráta části povrchové "krycí" vrstvy vede obvykle ke vzrůstu jasnosti komety. Studium fotometrického chování komet není zdaleka uzavřenou záležitostí. Výše uvedený empiricky odvozený vztah pro jasnost komety platí jen pro vizuální pozorování a lze ho použít jen pro poměrně "klidné" komety; u mnoha komet se hodnoty m0 a n i v rámci jednoho oběhu velmi výrazně mění. Dost často jsou "standardní" fotometrické parametry komet v různých zdrojích uváděny samostatně pro období před a po průchodu přísluním.

Vizuální i CCD fotometrické údaje o kometách jsou stále poměrně žádanými pozorováními, která běžně pořizují zkušenější astronomové amatéři. Naměřené údaje o jasnosti komet shromažďuje mezinárodní organizace International Comet Quareterly (ICQ) a data publikuje v časopise ICQ [1]. Kromě ICQ jsou data o jasnosti komet shromažďována v rámci databáze COBS [2]. Existuje také řada dalších projektů (často spolupracujících s profesionálními astronomy), které mohou mít o vaše pozorování zájem. Jedním z nich je mezinárodní tým italského projektu CARA [7], který pro účely dlouhodobého studia vývoje obsahu prachu v kometárních atmosférách shromažďuje amatérská CCD pozorování komet ve fotometrických oborech R/I (případně nefiltrovaná) a z nich odvozená měření veličiny Af [Rho]. Důležitá jsou samozřejmě data o jakékoliv kometě, ale z odborného hlediska bude v roce 2014 zájem především o data ke kometě C/2012 S1 (ISON) a také 17P/Holmes.

Stále platí, že značná část jasných komet je objevena až krátce před obdobím své nejvyšší jasnosti. Nejaktuálnější informace o nových objevech nebo o jasnosti komet je tedy dnes potřeba hledat prostřednictvím internetu (viz odkazy). Vážnější zájemce o komety a další malá tělesa Sluneční soustavy sdružuje Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. (SMPH), kolektivní člen ČAS se statutem sekce. Kontakty a nejaktuálnější informace (včetně vyhledávacích mapek ke stažení a vytištění) naleznete na oficiálních stránkách SMPH – www.kommet.cz.

Odkazy:
[1] International Comet Quarterly; http://www.icq.eps.harvard.edu/icq.html
[2] COBS, http://www.observatorij.org/cobs/
[3] Minor Planet Center New Page; http://www.minorplanetcenter.org/iau/mpc.html
[4] Weekly Information about Bright Comets; www.aerith.net
[5] BAA&Society for Popular Astronomy-Comet Section; http://www.ast.cam.ac.uk/~jds/
[6] VdS-Fachgruppe Kometen; http://kometen.fg-vds.de/fgk_hpe.htm
[7] CARA project; http://cara.uai.it/
[8] S.Yoshida, Comet for Windows, http://www.aerith.net/project/comet.html
[9] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), http://smph.astro.cz
[10] SMPH, http://www.kommet.cz
[11] NEO-CP, http://minorplanetcenter.net/iau/NEO/ToConfirm.html