V době přípravy textu pro ročenku 2014 na tuto ‚Velkou kometu roku 2013‘ stále ještě čekáme. Kometa C/2012 S1 se ze sluneční záře opět vyhoupne až na podzim 2013 a... a pak se uvidí. A je docela možné, že v době, kdy dostáváte do rukou Hvězdářskou ročenku 2014 (asi v prosinci 2013) víte již o této kometě své a tento text je zastaralý.
Na začátek trochu opakování. Kometu nalezli Vitali Nevski (Vitebsk, Bělorusko) a Artyom Novichonok (Kondopoga, Rusko) a její objev byl oznámen v cirkuláři CBET 3238 (24. září 2012). Objekt zachytili na čtveřici CCD snímků s expozicí 100 s získaných 21. září 2012 pomocí 0,4 m (f/3) reflektoru Santel (International Scientific Optical Network – ISON, poblíž Kislovodsk, Rusko). Z pozorování, která na žádost objevitelů provedl následující noc O. Burhonov pomocí a 1,5 m (f/8) reflektoru na Majdanak observatory (Uzbekistán) již byla patrná koma o průměru 9“ x 11“ a protažení v p. u. 305°. Celková jasnost komety se pohybovala kolem 17 mag. Mezitím byly kometární charakteristiky identifikovány i dalšími pozorovateli, neboť objekt byl umístěn na stránky NEO-CP.
Krátce na to byly díky předobjevovým pozicím publikovány již poměrně stabilní orbitální elementy komety, která obdržela označení C/2012 S1 (ISON). Současná dráha komety ISON (uvnitř oblasti velkých planet Sluneční soustavy) je hyperbolická – ovšem od paraboly se liší na šestém desetinném místě. Kometa projde přísluním 28. listopadu 2013 v 19:40 SEČ ve vzdálenosti pouze 0,012 AU od barycentra Sluneční soustavy. To zhruba odpovídá průletu asi 110 000 km nad fotosférou Slunce. Přes toto nízké přísluní se nejedná o kometu Kreutzovy skupiny, charakter dráhy tomuto systému neodpovídá.
I přesto že uplynul prakticky celý rok, předpověď jasnosti této komety není o nic jasnější, i když některé detaily se podařilo upřesnit. Kometa opravdu přichází z Oortova oblaku a díky tomu byla poměrně jasná ve velké vzdálenosti od Slunce – jádro mělo velké povrchové zásoby látek sublimujících i za malého zvýšení teploty, protože kometa je praktický novým tělesem. Růst jasnosti se však na jaře 2013 prakticky zastavil a následně se kometa dostala do nepozorovatelné oblasti na obloze (v létě 2013 byla v konjunkci se Sluncem). Druhá zpřesňující informace je odhad velikosti jádra na základě pozorování provedených kosmickým dalekohledem HST. Jádro má nejspíš průměr kolem 5 km, což je poměrně hodně. Zda jádro ale přežije průlet přísluním zdaleka jasné není a po ‚Jižní Vánoční kometě roku 2011‘ – C/2011 W3 (Lovejoy) – by si na to žádný 'kometář' nevsadil. Kometa C/2011 W3 (Lovejoy) prosvištěla atmosférou Slunce ještě blíže než prolétne ISON a její jádro o průměru kolem 500 m samotný průchod přísluním překvapivě přežilo (zaniklo až následně). Pokud nedojde k rozpadu jádra komety ISON již před průchodem přísluním a podaří se jí něco podobného jako kometě Lovejoy, pak i nejpesimističtější odhady slibují na obloze kometu, která by na začátku prosince 2013 mohla dosáhnout výrazně záporné magnitudy.
Kometa by podle opravených fotometrických parametrů (MPEC) platných v červnu 2013 (abs. magnituda 7, mocnina 3,2) měla v přísluní dosáhnout asi -5 mag (tato hodnota se může dost lišit v obou směrech). K průchodu přísluním dojde 28. listopadu 2013 v souhvězdí Štíra (Sco). Ze sluneční záře bude jádro vylétat prakticky kolmo k ekliptice směrem na sever (a bude tedy objektem pozorovatelným téměř výhradně ze severní polokoule). Pokud bude tato kometa pozorovatelná ve dne, tak to bude 29. listopadu. Již 1. prosince 2013 se kometa C/2012 S1 bude na obloze nacházet 10° severně od Slunce, a při očekávané jasnosti kolem -2 mag by mohla být pozorovatelná ráno nad východním obzorem na rozhraní souhvězdí Štíra (Sco) a Hadonoše (Oph). Geometrie průletu je natolik výjimečná, že by si kometa v první polovině prosince mohla vytvořit velmi dlouhý ohon. Je docela možné, že svým vzhledem napodobí již zmíněnou kometu Lovejoy, ze které se po průchodu přísluním stal 'bezhlavý jezdec' – čili dlouhý ohon bez centrální kondenzace. Pouhým okem by kometa měla být pozorovatelná do poloviny ledna 2014, i případné zbytky ohonu mohou být na obloze vizuálně patrné několik týdnů. Pokud přežije, pak by kometa ISON mohla být v dosahu malých dalekohledů ještě v únoru 2014.
Vyhledávací mapka ke kometě je dělena do dvou úseků. První část mapky zahrnuje období po průchodu přísluním (pozice komety je vyznačena pro 29. listopadu 2013 v 7:15 SEČ), až do 10. prosince 2014. Druhá mapka pak zachycuje pohyb komety od 10. prosince 2013 do 12. ledna 2014 a třetí část mapky je rozšířena až do 8. února 2014.
RA ~ rektascenze; Dec ~ deklinace; r ~ vzdálenost od Slunce; Δ ~ vzdálenost od Země;
E ~ elongace; m ~ jasnost; A ~ azimut; h ~ výška |