Meteory

V této části ročenky uvádíme seznam významnějších meteorických rojů a charakteristiku jejich pozorovacích podmínek v roce 2015. Pro letošní ročenku je tvar tabulek stejný jako pro tu předchozí, seznam rojů byl aktualizován. Meteorických katalogů je velké množství, pro náš seznam byl použit katalog IMO 2013 a starší pracovní katalog Vladimíra Znojila. Seznam rojů je spíše konzervativní – obsahuje pouze ověřené a aktivní roje. Aktivita rojů se mění během let a je možné, že některé roje Znojilova katalogu jsou dočasně nebo trvale neaktivní. IMO (International Meteor Organization) katalog se naopak každý rok mění a za nejnovější zpřesnění údajů uvedených v tabulce lze poděkovat hlavně jeho členům, kteří souhrnně vyhodnotili pro řadu rojů pozorovací data z celého světa. Obsáhlejší pracovní katalog videopozorování Sirka Molaua (který je zdrojem pro IMO seznam) lze nalézt zde: http://www.imonet.org/showers/ . Seznam rojů s dobře určenými parametry z analýzy z roku 2013 lze nalézt zde: http://www.imonet.org/imc13/imc13_shwlist.pdf . Širší pracovní databází IAU je Meteor Data Center databáze, kterou lze najít na http://www.astro.amu.edu.pl/~jopek/MDC2007/ .

Jména rojů v tabulce jsou uvedena v mezinárodně používaném tvaru, tedy označením blízké hvězdy (u známějších rojů chybí) a latinskou zkratkou souhvězdí s koncovkou -ids. Pokud má roj více větví, je použito značky N pro severní a S pro jižní větev roje. Po názvu roje následuje jeho IMO kód, třípísmenná zkratka odvozena od jména souhvězdí. Prvé a někdy i druhé písmeno mohou specifikovat roj v rámci souhvězdí: ETA= η Aquariids, JLY = June Lyrids, STA = Southern Taurids; pro roje, mající více větví (např. Tauridy) je možné výjimečně při pozorování obě větve sloučit: TAU. Pouze roje, které jsou v pracovním seznamu IMO, mají uvedený IMO kód. Tyto roje lze pozorovat a reportovat pro IMO metodou počítání. Pro ostatní roje je lepší zvolit metodu zakreslování nebo zvolit videopozorování.

Další sloupec identifikuje ty roje, které katalog IMO označuje jako antihelionové (zkratka ANT). Řada slabších rojů a již rozptýlených proudů protíná dráhu Země buď ze směru ke Slunci (po průchodu tělíska přísluním, tyto nejsou v noci prakticky pozorovatelné), nebo ze směru od Slunce (před průchodem). Vlivem toho vznikají na obloze dvě výrazně koncentrované skupiny radiantů – zdroje helionový (blízko Slunce) a antihelionový (přibližně naproti Slunci). Obě tyto skupiny jsou od svých „ideálních" poloh mírně posunuty směrem k apexu. Roje první skupiny jsou denní roje (jejich radianty jsou nad obzorem jen ve dne), nejsou tedy kromě příležitostných meteorů za svítání pozorovatelné. Rojům druhé skupiny říkáme ekliptikální roje antihelionu. Rozlišit jednotlivé roje prakticky splývajících radiantů antihelionu je velmi obtížné a značně subjektivní. K odstranění těchto zmatků zavedla IMO pro statistická zpracování sloučenou kategorii – roje antihelionové (ANT). Místo problematického hlášení jednotlivých zdrojů je zpracováván souhrnný zdroj ANT, který je popsán jako aktivní po celý rok, kromě období od 10. září do 10. prosince kdy jsou v činnosti dva nejsilnější ekliptikální roje – severní a jižní Tauridy (NTA a STA). Neznamená to pochopitelně, že by další roje tvořící antihelionovou soustavu neexistovaly. Jejich spolehlivé rozlišení je však možné jen při využití přesných zákresů meteorů, videokamer nebo fotografie, případně radarů. Získání a zpracování takových materiálů je ale velmi náročné, a pokud chceme mít spolehlivé výsledky, je nutné použít kvalitní údaje o tisících až desítkách tisíc meteorů. Polohy antihelionového zdroje jsou v 5denních intervalech v příslušném měsíci shrnuty do pomocné tabulky (poslední údaj pro únor se vztahuje k 28. únoru). Aktivita ANT kolísá mezi 2–4 meteory/hod., s maximem v červnu a minimem v lednu.

Dalším souhrnným zdrojem meteorů je apexový zdroj. Dělí se na severní a jižní větev (APX N a APX S). Organizace IMO doporučuje zahrnout tyto meteory mezi sporadické. Aktivita obou větví kolísá mezi 1–3 met./hod. Maximum dosahuje přes letní prázdniny. Je třeba dávat pozor, zejména při pozorování Perseid na okraji jejich aktivity. Apexový zdroj se v té době nachází mezi souhvězdími Berana a Býka. V případě, že je střed pozorování v souhvězdí Malé Medvědice nebo Draka, může nezkušený pozorovatel přiřazovat tyto meteory k Perseidám.

Ostatní roje jsou uvedeny v první tabulce. Tabulka začíná označením roje (viz dříve), znak * za jménem znamená, že radiant roje je blízko Slunce a roj je denním rojem – během soumraku lze vidět jednotlivé meteory patřící k radiantu, který je v tom okamžiku těsně nad obzorem. Doporučujeme pozorovat přes den radarem. V rubrikách zač., max., kon., je uvedeno datum začátku, maxima (u pravidelných rojů s dobře definovaným maximem na 0,1 dne, i tak je tento údaj často s nepřesností až cca 0,3 dne) a konce aktivity roje. Datum je uvedeno ve tvaru měsíc:den. V další skupině údajů je obsažena poloha radiantu roje v rektascenzi a v deklinaci, za oběma souřadnicemi jsou uvedeny jejich denní změny. Souřadnice se vztahují k okamžiku maxima roje.

Údaje druhé části tabulky charakterizují roj blíže. V rubrice max. je uvedeno trvání maxima roje ve dnech (údaj je většinou jen orientační), ZHR je průměrná zenitová hodinová frekvence roje v maximu, „var“ znamená, že tato frekvence rok od roku silně kolísá. V rubrice r je uveden populační index roje. Čísla v rubrice Pozn. jsou odkazy na doplňující textové poznámky, C znamená, že příslušný roj je kometárního původu.

Z hlediska pozorovacích podmínek hlavních meteorických rojů patří první polovina roku 2015 mezi nepříznivé, druhá naopak mezi velice příznivé. Všechny tři hlavní roje mají geometrické pozorovací podmínky vynikající. U Kvadrantid nastává maximum 4. 1. nad ránem, 2:00 UT. Měsíc je ale blízko úplňku a vysoko na obloze, takže bude při pozorování velmi rušit. Maximum QUA je ale ostré a roj je silný, vyplatí se proto pozorovat i přes rušící Měsíc. Lyridy mají maximum po půlnoci 22./23. 4., Měsíc zapadá kolem půlnoci a nad ránem, kdy radiant stoupá vzhůru, nebude rušit. Perfektní pozorovací podmínky a předpověď mírně zvýšené aktivity se neopakují každý rok. Roj η Akvarid nemá význam v roce 2015 pozorovat, ke každoročním nevhodným geometrickým podmínkám se připojí Měsíc blízko úplňku v Beranovi. Jižní d Aquaridy mají široké maximum, ale Měsíc je okolo úplňku a během maxima se nachází ve Střelci a Kozorohovi, pozorovací podmínky jsou velice špatné.

Perseidy mají vynikající pozorovací podmínky. Maximum nastane ve čtvrtek 13. 8. ráno během novu. Je předpovězena mírně zvýšená aktivita. a Aurigidy mají maximum během úplňku. Drakonidy mají pozorovací podmínky velice dobré, žádná sprška ale není předpovězena. Orionidy Měsíc rušit nebude, zapadá před půlnocí. Obě větve Taurid mají několik dní dlouhé maximum v první půlce listopadu. Měsíc bude v poslední čtvrti 3. 11., pouze první dny širokého maxima bude rušit nad ránem. Podobně jako v roce 2005 lze očekávat velký počet bolidů. Leonidy zastihnou Měsíc před první čtvrtí. Protože ale radiant vychází až před půlnocí, tak je Měsíc nebude rušit. Geminidy mají pozorovací podmínky velice příznivé, s Měsícem v novu. Maximum nastává 14. 12. večer kolem 19:00 SEČ. To Ursidy mají maximum během úplňku. Jelikož není předpovězena žádná sprška, nemá vizuální pozorování Ursid valný význam.

Sledování meteorů patří dosud k těm málo oborům astronomie, ve kterých se mohou uplatnit i amatéři. Důvodem je jak jednoduchost pozorování, tak široká a dobře podchycená mezinárodní spolupráce. Jevy jako spršky a bolidy nelze dopředu předpovědět a nelze se tedy na ně připravit. Jejich pozorování jsou tedy stále velice cenná.

Údaje o velmi jasných bolidech (meteor jasnější než -6 mag.) shromažďuje Odd. meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov. Na webu je umístěn formulář hlášení bolidů:

kde můžete vaše pozorování nahlásit. Aby hlášení nebyla ovlivněna, jsou podrobnosti pozorování zveřejněny s odstupem dvou týdnů. Podívejte se, kolik meteorů nahlásili pozorovatelé za minulý rok. Můžete se k nim připojit i vy.

Nejdůležitějším údajem při pozorování takového mimořádného jevu je přesný čas přeletu (s max. chybou několika sekund). Nacvičte si: jestliže na obloze zpozorujete takovýto úkaz, okamžitě se podívejte na hodinky (doma pak podle časového etalonu určíte, jak moc se vám rozcházejí s přesným časem) a zapamatujte si především sekundy. Důležitá je také poloha meteoru na obloze (nejlépe vzhledem ke hvězdám) a průběh přeletu.

Mezinárodní organizace IMO uveřejňuje každoročně na svých stránkách http://www.imo.net/calendar/ podrobný kalendář meteorických rojů. PDF verzi pro rok 2015 lze nalézt na http://www.imo.net/files/data/calendar/cal2015.pdf .

Průběžným pozorováním meteorů se systematicky zabývá Společnost pro meziplanetární hmotu (další informace jsou v oddíle Komety). Rovněž internet je zdrojem cenných informací. Na obou těchto místech můžete získat rady, informace a navázat potřebné kontakty. Vaše pozorování meteorů a žádosti o radu posílejte na adresu:

Ing. Jakub Koukal
Albertova 3983/6
767 01 Kroměříž
hvezdarna.kromeriz@post.cz