HR logo HR digitální vydání

Komety

Podle dráhových elementů dostupných v červnu 2014 projde v roce 2015 přísluním celkem 71 komet. Největší část představují komety krátkoperiodické (59), z nichž 35 má již definitivní označení (a byly tedy pozorovány alespoň při dvou, některé i mnohem více návratech). V roce 2015 projde přísluním také 12 dlouhoperiodických komet, které byly známé na konci června 2014. V seznamu jsou uvedeny pouze komety, u kterých se předpokládá, že při návratu v roce 2015 budou jasnější 18 mag.

V průběhu roku 2015 by podle současných předpokladů mohly být z České republiky pozorovatelné následující komety:

Podle dráhových elementů dostupných v červnu 2013 projde v roce 2014 přísluním celkem 59 komet. Největší část připadá na krátkoperiodické komety – 51. Přitom 35 z nich má definitivní označení a byly tedy pozorovány alespoň při dvou (některé i mnohem více) návratech. Zbylá tělesa zaznamenají v roce 2014 svůj první předpověděný návrat po objevu. V roce 2014 projde přísluním 8 dlouhoperiodické komet, které byly známé na konci června 2013. V seznamu nejsou uvedena dlouhodobě ztracená tělesa ani krátkoperiodické SOHO komety.

jasnější 6 mag:

C/2013 US10 (Catalina) - prosinec

jasnější 10 mag:

67P/Churyumov-Gerasimenko - červenec až září (nízko nad obzorem)
C/2013 X1 (PanSTARRS) - prosinec

jasnější 12 mag:

15P/Finlay - leden a únor
C/2013 A1 (Siding Spring) - leden a únor
22P/Kopff - červenec až prosinec (nízko nad obzorem)
141P/Machholz - červenec až září

Ostatní komety budou slabší, vhodné pro pozorování velkými přístroji nebo CCD technikou. Do seznamu jsou přidána tělesa, která prošla přísluním v roce 2014 (nebo projdou v roce 2016) a budou v průběhu roku 2015 dostatečně jasná pro vizuální pozorování.

Dráhové elementy vybraných komet procházejících přísluním v roce 2015 jsou uvedeny v připojené tabulce. Komety jsou označeny dle dnes užívaných pravidel. Tabulka začíná jménem komety (jméno objevitele nebo název vyhledávacího projektu). U komet nově objevených nebo dosud sledovaných při jediném průchodu přísluním je uvedeno předběžné označení ve tvaru písmeno/rok ("P" pro krátkoperiodické komety s periodou do 30 let, "C" pro ostatní, písmeno "D" se používá pro komety trvale ztracené) a po mezeře následuje označení během roku: písmenem dle poloviny měsíce objevu (tedy 24 písmen za rok: A-Y, I je vynecháno) a pořadovým číslem dle posloupnosti oznámení objevu v příslušném období. Komety, které byly původně ohlášeny jako neaktivní tělesa, mohou mít "planetková" označení: pořadí je udáváno písmenem a pokud písmena "nestačila" je připojeno ještě číslo (index); v tomto případě mohou být v označení dvě písmena a tři čísla za sebou. Periodické komety sledované při více návratech mají označení definitivními čísly a písmenem "P" před lomítkem. Jména objevitelů píšeme v tomto případě hned za lomítkem (u novějších objevů jsou uvedeni jen nejvýše prví dva, dříve byli uváděni i tři objevitelé). U předběžně označených komet jsou jména v závorkách a následují po mezeře. V některých speciálních případech (kdy je například kometa nalezena na snímcích pořízených jiným autorem a mimo vyhledávací projekty) kometa žádné jméno mít nemusí.

Pro periodické komety jsou v tabulce uvedeny: letopočty prvého a posledního sledovaného průchodu přísluním (byl-li později identifikován nějaký předchozí průchod přísluním, je uveden v závorce); počet skutečně pozorovaných návratů (v některých případech je číslo mnohem menší, než by odpovídalo periodě oběhu, kometa mohla být dlouhodobě ztracena); znak "+" označuje těleso již sledované během současného návratu a znak "?" tělesa, která při minulém návratu nebyla pozorována. Do počtu návratů nejsou započteny právě probíhající, i když je kometa již sledována. Kromě orbitálních elementů (doba průchodu přísluním "T" (v UT); "r" vzdálenost přísluní od Slunce v AU; číselná výstřednost dráhy "e"; sklon dráhy "i"; argument přísluní "ω" a délka výstupního uzlu "Ω") je v tabulce uvedena přibližná oběžná doba v letech "P" a délka velké poloosy dráhy "a" v AU (u krátkoperiodických komet) nebo převrácená hodnotou velké poloosy "z" u komet dlouhoperiodických (při hyperbolické dráze je toto číslo záporné).

Poslední dva sloupce tabulky udávají fotometrické parametry (viz dále) pro jednotlivé komety. Relevantní jsou tyto hodnoty u komet pozorovaných dlouhodobě (většinou u krátkoperiodických komet s nízkými čísly). Parametry pocházejí ze dvou zdrojů: pro jasnější komety jsou uvedeny vizuální hodnoty platné v době průchodu přísluním, které na svých stránkách www.aerith.net publikuje Seiichi Yoshiha; pro slabší komety jsou uvedeny pouze standardní hodnoty publikované společně s dráhovými elementy v MPC (http://www.minorplanetcenter.net/iau/Ephemerides/Comets/Soft00Cmt.txt).

V dalších tabulkách zařazených v textu najdete efemeridy vybraných jasnějších komet obsahující, pro dané datum a čas (uvedený v SEČ), rovníkové souřadnice komety "R. A." a "dec." (k ekvinokciu J2000.0), vzdálenosti tělesa od Slunce "r" a od Země "R" (v AU), úhlovou vzdálenost komety od Slunce "elo." (ve stupních), očekávanou jasnost komety "m1" a nejvhodnější lokální čas k jejímu pozorování daný dalšími geometrickými podmínkami "Best Time" (uveden je azimut "A" objektu – 0° = jih, 90° = západ a výška "h" objektu nad obzorem, přihlíží se k fázi Měsíce). Přesnost poloh v této tabulce je u dlouhodobě sledovaných komet kolem 10”. Pozice jsou spočteny pro 15° VD a 50° SŠ. Nejméně spolehlivé jsou údaje o jasnostech komet. Některé komety mohou být až o několik hvězdných tříd slabší nebo jasnější, než udává předpověď (při náhlém zjasnění nebo rozpadu komety). Většina komet však tak výrazné změny jasnosti nemívá. Pro popis světelné křivky komety je obvykle používán vztah:

m = m0 + 5 * log R + 2,5 * n * log r,

ve kterém m0 označuje absolutní jasnost, R vzdálenost komety od Země a r její vzdálenost od Slunce v AU (logaritmy jsou dekadické). Vliv členu s R je zřejmý – udává známý fakt, že těleso slábne s druhou mocninou vzdálenosti od pozorovatele (Země), koeficient n ve druhém členu znamená, že jasnost komety závisí na n-té mocnině vzdálenosti od Slunce. Hodnoty n jsou u různých komet různé, u krátkoperiodických komet jsou nejčastěji v rozmezí 4 - 10, u "mladých" komet bývají kolem 3 (teprve postupnou ztrátou těkavých materiálů z jádra se hodnota n zvyšuje). Během rotace a precese jádra se mění množství záření dopadajícího na jednotlivé aktivní oblasti a tím může docházet ke značným změnám kometární aktivity i v průběhu jednoho návratu; u některých (hlavně krátkoperiodických) komet se také projevuje postupné prohřívání povrchových vrstev, období nejmohutnější sublimace materiálu u nich nastává až po průchodu komety přísluním. Příležitostná ztráta části povrchové "krycí" vrstvy vede obvykle ke vzrůstu jasnosti komety. Studium fotometrického chování komet není zdaleka uzavřenou záležitostí. Výše uvedený empiricky odvozený vztah pro jasnost komety platí jen pro vizuální pozorování a lze ho použít jen pro poměrně "klidné" komety; u mnoha komet se hodnoty m0 a n i v rámci jednoho oběhu velmi výrazně mění. Dost často jsou "standardní" fotometrické parametry komet v různých zdrojích uváděny samostatně pro období před a po průchodu přísluním.

Vizuální i CCD fotometrické údaje o kometách jsou stále poměrně žádanými pozorováními, která běžně pořizují zkušenější astronomové amatéři. Naměřené údaje o jasnosti komet shromažďuje mezinárodní organizace International Comet Quareterly (ICQ) a data publikuje v časopise ICQ [1]. Kromě ICQ jsou data o jasnosti komet shromažďována v rámci databáze COBS [2]. Existuje také řada dalších projektů (často spolupracujících s profesionálními astronomy), které mohou mít o vaše pozorování zájem. Jedním z nich je mezinárodní tým italského projektu CARA [7], který pro účely dlouhodobého studia vývoje obsahu prachu v kometárních atmosférách shromažďuje amatérská CCD pozorování komet ve fotometrických oborech R/I (případně nefiltrovaná) a z nich odvozená měření veličiny Af [Rho].

Stále platí, že značná část jasných komet je objevena až krátce před obdobím své nejvyšší jasnosti. Nejaktuálnější informace o nových objevech nebo o jasnosti komet je tedy dnes potřeba hledat prostřednictvím internetu (viz odkazy). Vážnější zájemce o komety a další malá tělesa Sluneční soustavy sdružuje Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. (SMPH), kolektivní člen ČAS se statutem sekce. Kontakty a nejaktuálnější informace (včetně vyhledávacích mapek ke stažení a vytištění) naleznete na oficiálních stránkách SMPH – www.kommet.cz.

Odkazy:
[1] International Comet Quarterly; http://www.icq.eps.harvard.edu/icq.html
[2] COBS, http://www.observatorij.org/cobs/
[3] Minor Planet Center New Page; http://www.minorplanetcenter.org/iau/mpc.html
[4] Weekly Information about Bright Comets; www.aerith.net
[5] BAA&Society for Popular Astronomy-Comet Section; http://www.ast.cam.ac.uk/~jds/
[6] VdS-Fachgruppe Kometen; http://kometen.fg-vds.de/fgk_hpe.htm
[7] CARA project; http://cara.uai.it/
[8] S.Yoshida, Comet for Windows, http://www.aerith.net/project/comet.html
[9] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), http://smph.astro.cz, http://www.kommet.cz
[10 NEO-CP, http://minorplanetcenter.net/iau/NEO/ToConfirm.html