Druhé a poslední zatmění Slunce roku 2020 je viditelné jako úplné na jižní polokouli v pásu táhnoucím se z Tichého oceánu přes Chile a Argentinu do oceánu Atlantického. Jako částečné je vidět z jižní poloviny Jižní Ameriky. U nás toto zatmění pozorovatelné není.
Geocentrická konjunkce Slunce a Měsíce nastává 14. prosince v 16 h 19 min 22 s TT. Osa měsíčního stínu dosahuje nejmenší vzdálenosti od Země v 16 h 13 min 23 s UT – v tento okamžik nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná ze souřadnic -40,34° zeměpisné šířky, -67,94° zeměpisné délky (Argentina). Doba trvání 2 min 9,6 s. Maximální velikost zatmění je 1,0254 (v jednotkách slunečního průměru).
Východní délka a severní šířka jsou značeny kladně, západní délka a jižní šířka záporně.
1) První kontakt měsíčního polostínu se zemským povrchem. 2) Střed měsíčního kotouče se ztotožní se středem slunečního kotouče. 3) Okamžik a místo, kde měsíční polostín opouští zemský povrch. |
Zatmění patří do série saros č. 142 a jde o 23. zatmění této série, která zahrnuje celkem 72 zatmění. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 4. prosince 2002 a jednalo se o úplné zatmění s velikostí 1,0244. K příštímu zatmění Slunce v této sérii dojde 26. prosince 2038. Půjde rovněž o úplné zatmění s velikostí 1,0268. Série saros č. 142 je tedy na vzestupné fázi. Celková délka této série je 1280,14 roku, první zatmění v této sérii nastalo na jižní polokouli jako částečné s velikostí 0,0582 dne 17. dubna 1624, poslední o velikosti 0,0040 nastane na severní polokouli 5. června 2904.
Další podrobnosti (mapky průběhů, animace zatmění atd.) lze najít na stránce http://eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html
|