Úvod

Počet komet procházejících perihelem láme rok od roku rekordy, letos očekáváme návrat celkem 95 komet. Drtivá většina (62) z tohoto úctyhodného čísla patří mezi komety krátkoperiodické, které byly pozorované při dvou a více návratech a mají i definitivní označení. Pouze 15 komet jsme pozorovali jen při jednom návratu a ten letošní u nich může v případě znovuobjevení přispět ke zpřesnění dráhy a přidělení definitivního čísla v kometárním katalogu. Zbylých 18 jsou komety dlouhoperiodické, jejich počet pochopitelně v průběhu roku ještě poroste s tím, jak budou přicházet nové objevy. Často tak dochází k objevu jasné komety, která ale byla v době psaní ročenky ještě neznámá. V roce 2020 byla například teprve v březnu objevena kometa C/2020 F3 (NEOWISE), která později dosáhla spektakulární jasnosti a byla dobře viditelná pouhým okem spolu s výrazným ohonem.

V letošním roce neočekáváme žádnou kometu viditelnou pouhým okem, nejjasnější a patrně jedinou kometou v dosahu malých binokulárů bude dlouhoperiodická kometa C/2017 K2 (PANSTARRS) s maximem jasnosti kolem 8 mag. Na pomezí 9 mag by se ještě mohla nacházet známá krátkoperiodická kometa 19P/Borrelly, jíž navštívila sonda Deep Space 1. Počátkem roku budeme ještě moci pozorovat slavnou kometu 67P/Churyumov-Gerasimenko, kterou zkoumala kosmická sondou Rosetta. Bude mít jasnost pohybující se kolem 10 mag a zhruba podobnou jasnost budou mít v maximu i dlouhoperiodické komety C/2019 L3 (ATLAS) a C/2020 V2 (ZTF). Žádná další kometa by neměla být jasnější 11 mag.

Mezi kometami najdeme i zajímavý objekt C/2021 O3 (PANSTARRS). Jedná se o minikometu přilétající z Oortova oblaku, která s největší pravděpodobností zanikne při průletu kolem Slunce. Jasnost takových objektů se dá velice obtížně předpovědět, navíc od nás bude viditelná bohužel až po průletu perihelem, kdy už jsou podobné komety jen neaktivním a rychle se rozptylujícím oblakem prachu. Její jasnost by se mohla pohybovat kolem 7 mag, ale ve skutečnosti může být tou dobou o 5 a více magnitud slabší. Jedná se však o zajímavý objekt a doporučujeme sledovat aktuální vývoj jeho jasnosti. Proto připojujeme i vyhledávací mapku na období, kdy se po průletu kolem Slunce objeví na obloze.

V roce 2019 prošla perihelem 29P/Schwassmann-Wachmann. Ta obíhá okolo Slunce po téměř kruhové dráze za planetou Jupiter a viditelná je většími dalekohledy vizuálně bez ohledu na její polohu, ovšem jen za předpokladu, že u ní dojde k výbuchu (outburstu), k nímž u ní dochází hned několikrát ročně. Její klidová jasnost je mezi 14–16 mag, v outburstech zjasňuje na 12-13, výjimečně až na 10 mag.

Pro každý měsíční nov, okolo kterého jsou podmínky pozorovatelnosti nejlepší, je sepsán souhrn komet jasnějších 14 mag. Pro den měsíčního novu je k dispozici i diagram výšky nad obzorem v průběhu noci a soumraků, který lze použít k plánování nočního pozorování. Diagramy jsou vytvořeny pro 15° v. d. a 50° s. š. Jsou také připojeny mapy pro vyhledání komet jasnějších 10 mag. Pro viditelné komety jasnější 14 mag je uveden přehled dráhových elementů. Dráhové elementy obsahují oficiální označení, den, měsíc a rok průchodu perihelem, perihelovou vzdálenost(q), excentricitu dráhy(e), argument perihelu(ω), délku výstupného uzlu (Ω) a sklon dráhy(i).

Uvedené údaje o jasnosti je třeba brát s rezervou. Jasnost komet se mnohdy vyvíjí nepředvídatelně. Protože je komet značný počet a profesionální astronomové je nejsou schopni všechny pravidelně monitorovat, uplatní se v tomto oboru amatérští pozorovatelé. Jako u jednoho z mála oborů astronomie mají u komet stále vědeckou hodnotu i vizuální pozorování, v rozvoji je i fotometrie pomocí DSLR. Pokud se na komety nechcete jen dívat a chcete také přispět svým pozorováním k výzkumu, přihlaste se do Společnosti pro meziplanetární hmotu (SMPH), která se kometami a jejich pozorováním zabývá a pozorování svých členů odesílá do mezinárodních databází COBS a ICQ. O aktuálním stavu na obloze, jasnostech komet a nových objevech vydává pro své členy pravidelný zpravodaj a informace poskytuje i na svém webu na www.kommet.cz.