Meteory

V této části ročenky uvádíme seznam významnějších meteorických rojů a charakteristiku jejich pozorovacích podmínek v roce 2011. Pro letošní ročenku byl opět upraven seznam rojů, tvar tabulek zůstal zachován. Meteorických katalogů je velké množství, pro náš seznam byl použit především vizuální katalog IMO 2006 a TV katalog Sirka Molaua 2008. Oba katalogy jsou spíše konzervativní – obsahují pouze ověřené a aktivní roje. Za nejnovější zpřesnění údajů uvedených v tabulce lze poděkovat hlavně členům IMO (International Meteor Organization), kteří souhrnně vyhodnotili pro řadu rojů pozorovací data z celého světa. Dalším doplňkovým zdrojem je nová verze „Meteor Shower Calendar“ na stránkách http://meteorshowersonline.com/ , sestavená Garym W. Kronkem.

Jména rojů v tabulce jsou uvedena v mezinárodně používaném tvaru, tedy označením blízké hvězdy (u známějších rojů chybí) a latinskou zkratkou souhvězdí s koncovkou -ids. Pokud má roj více větví, je použito značky N pro severní a S pro jižní větev roje. Po názvu roje následuje jeho IMO kód, třípísmenná zkratka odvozena od jména souhvězdí. Prvé a někdy i druhé písmeno mohou specifikovat roj v rámci souhvězdí: DCA = δ Cancrids, ETA= η Aquarids, JLY = June Lyrids, STA = Southern Taurids; pro roje, mající více větví (např. Tauridy) je možné výjimečně při pozorování obě větve sloučit: TAU. Pouze roje, které jsou v pracovním seznamu IMO, mají uvedený IMO kód. Tyto roje lze pozorovat a zaznamenávat metodou počítání. Pro ostatní roje je nutné zvolit metodu zakreslování.

Další sloupec identifikuje ty roje, které katalog IMO označuje jako antihelionové (zkratka ANT). Řada slabších rojů a již rozptýlených proudů protíná dráhu Země buď ze směru ke Slunci (po průchodu tělíska přísluním, tyto nejsou v noci prakticky pozorovatelné), nebo ze směru od Slunce (před průchodem). Vlivem toho vznikají na obloze dvě výrazně koncentrované skupiny radiantů – zdroje helionový (blízko Slunce) a antihelionový (přibližně naproti Slunci). Obě tyto skupiny jsou od svých „ideálních" poloh mírně posunuty směrem k apexu. Roje první skupiny jsou denní roje (jejich radianty jsou nad obzorem jen ve dne), nejsou tedy kromě příležitostných meteorů za svítání pozorovatelné. Rojům druhé skupiny říkáme ekliptikální roje antihelionu. Rozlišit jednotlivé roje prakticky splývajících radiantů antihelionu je velmi obtížné a značně subjektivní. K odstranění těchto zmatků zavedla IMO pro statistická zpracování sloučenou kategorii – roje antihelionové (ANT); místo problematického hlášení jednotlivých zdrojů je zpracováván souhrnný zdroj ANT, který je popsán jako aktivní po celý rok, kromě období od 25. září do 25. listopadu, kdy jsou v činnosti nejsilnější ekliptikální roje – severní a jižní Tauridy (NTA a STA). Neznamená to pochopitelně, že by další roje tvořící antihelionovou soustavu neexistovaly. Jejich spolehlivé rozlišení je však možné jen při využití přesných zákresů meteorů, videokamer nebo fotografie, případně radarů. Získání a zpracování takových materiálů je ale velmi náročné, a pokud chceme mít spolehlivé výsledky, je nutné použít kvalitní údaje o tisících až desítkách tisíc meteorů. Polohy antihelionového zdroje jsou v 5denních intervalech v příslušném měsíci shrnuty do pomocné tabulky (poslední údaj pro únor se vztahuje k 28. únoru). Aktivita ANT kolísá mezi 2–4 meteory/hod., s maximem v červnu a minimem v lednu.

Dalším souhrnným zdrojem meteorů je apexový zdroj. Dělí se na severní a jižní větev (APX N a APX S). Organizace IMO doporučuje zahrnout tyto meteory mezi sporadické. Aktivita obou větví kolísá mezi 1–3 met./hod. Maximum dosahuje přes letní prázdniny. Je třeba dávat pozor, zejména při pozorování Perseid na okraji jejich aktivity. Apexový zdroj se v tom čase nachází mezi souhvězdími Berana a Býka. V případě, že je střed pozorování v souhvězdí Malé Medvědice nebo Draka, může nezkušený pozorovatel přiřazovat tyto meteory k Perseidám.

Ostatní roje jsou uvedeny v první tabulce. Tabulka začíná označením roje (viz dříve), znak * za jménem znamená, že radiant roje je blízko Slunce a roj je denním rojem – dá se sledovat obvykle jen radarem. V rubrikách Zač., Max., Kon., je uvedeno datum začátku, maxima (u pravidelných rojů s dobře definovaným maximem na 0,1 dne, i tak je tento údaj často s nepřesností až cca 0,3 dne) a konce aktivity roje. Datum je uvedeno ve tvaru měsíc:den. V další skupině údajů je obsažena poloha radiantu roje v rektascenzi a v deklinaci, za oběma souřadnicemi jsou uvedeny jejich denní změny. Souřadnice se vztahují k okamžiku maxima roje.

Údaje druhé části tabulky charakterizují roj blíže. V rubrice Max. je uvedeno trvání maxima roje ve dnech (údaj je většinou jen orientační), F je průměrná zenitová hodinová frekvence roje v maximu, „var“ znamená, že tato frekvence rok od roku silně kolísá. V rubrice Typ je uvedeno zastoupení drobných částic mezi meteory roje (tento údaj je důležitý pro teleskopické pozorovatele): A značí málo drobných částic, C hodně. Poměrné zastoupení slabých meteorů v roji je v tomto posledním případě stejné nebo i vyšší než u sporadických meteorů (většina meteorických rojů mívá totiž jen málo velmi slabých meteorů). Další údaje charakterizují dráhu roje: geocentrická rychlost meteoroidů v, excentricita jejich dráhy e, vzdálenost přísluní od Slunce q a sklon dráhy i. Tyto údaje jsou jen orientační, některé z rojů mají velmi značný rozptyl drah, pro jiné nebyly dost přesné dráhy dosud určeny. Čísla v rubrice Pozn. jsou odkazy na doplňující textové poznámky, C znamená, že příslušný roj je kometárního původu.

Z hlediska pozorovacích podmínek hlavních meteorických rojů patří rok 2011 spíše mezi příznivé roky. U Kvadrantid nastává maximum kolem 3.00 SEČ, Měsíc je v novu. Podobně příznivé podmínky panují u Kvadrantid jednou za deset let. Lyridy mají maximum 22./23. 4. o půlnoci, Měsíc vychází po půlnoci. Roj η Akvarid vychází těsně před svítáním, Měsíc je na večerní obloze, pozorování tedy nebude rušit. Červnové Bootidy mají maximum 27. 6. večer, Měsíc vychází až před svítáním. Žádná vyšší aktivita nebo sprška není předpovězena. Jižní δ Aquaridy, α Aurigidy ani Ursidy Měsíc neruší, je v novu, tyto roje mají spíše plošší maxima. Perseidy budou mít maximum 13. 8. kolem 8. hodiny ráno, s Měsícem v úplňku. Orionidy by měly mít už nižší frekvence než v předchozích letech, s maximem 21. 10. večer, Měsíc vychází po půlnoci. Bude tedy možno pozorovat sestupnou křivku aktivity roje. Obě větve Taurid mají síce několik dní dlouhé maximum v první půlce listopadu, ale Měsíc v úplňku jej spolehlivě znehodnotí. Leonidy nemají předpovězené žádné ostřejší maximum, předpokládaná aktivita max. 10 met./hod. Měsíc vyjde o půlnoci pod radiantem, pozorováni bude silně rušit. Geminidy mají maximum 14. 12. večer, s Měsícem po úplňku. Bez Měsíce jsou pouze dvě hodiny večer, kdy je radiant méně než 30 stupňů nad obzorem. Žádný meteorický déšť nebo sprška není předpovězen.

Sledování meteorů patří dosud k těm málo oborům astronomie, ve kterých se mohou uplatnit i amatéři. Důvodem je jak jednoduchost pozorování, tak široká a dobře podchycená mezinárodní spolupráce. Jevy jako spršky a bolidy nelze dopředu předpovědět a nelze se tedy na ně připravit. Jejich pozorování jsou tedy stále velice cenná.

Údaje o velmi jasných bolidech (meteor jasnější než -6 mag.) shromažďuje:

Odd. meziplanetární hmoty,
Astronomický ústav AV ČR
251 65 Ondřejov.

Na webu je umístěn formulář hlášení bolidů http://www.asu.cas.cz/hlaseni-bolidu, kde můžete vaše pozorování nahlásit. Aby hlášení nebyla ovlivněna, jsou podrobnosti pozorování zveřejněny s odstupem dvou týdnů. Podívejte se, kolik meteorů nahlásili pozorovatelé za minulý rok. Můžete se k nim připojit i vy.

Nejdůležitějším údajem při pozorování takového mimořádného jevu je přesný čas přeletu (s max. chybou několika sekund). Nacvičte si: jestliže na obloze zpozorujete takovýto úkaz, okamžitě se podívejte na hodinky (doma pak podle časového etalonu určíte, jak moc se vám rozcházejí s přesným časem) a zapamatujte si především sekundy. Důležitá je také poloha meteoru na obloze (nejlépe vzhledem ke hvězdám) a průběh přeletu.

Mezinárodní organizace IMO uveřejňuje každoročně na svých stránkách http://www.imo.net/calendar/ podrobný kalendář meteorických rojů. Systematicky se průběžným pozorováním meteorů a kometami zabývá Společnost pro meziplanetární hmotu (další informace jsou v oddíle Komety). Rovněž internet je zdrojem cenných informací. Na obou těchto místech můžete získat rady, informace a navázat potřebné kontakty. Vaše pozorování meteorů a žádosti o radu posílejte na adresu:

Ing. Jakub Koukal
Albertova 3983/6
767 01 Kroměříž
hvezdarna.kromeriz@post.cz