Komety

Podle dráhových elementů dostupných v polovině května 2010 by v roce 2011 mělo projít přísluním celkem 36 komet. Největší část připadá na krátkoperiodické komety, přísluním by jich mělo projít hned 27. Přitom 20 z nich má již definitivní označení a byly tedy pozorovány alespoň při dvou (některé i mnohem více) návratech, zbylá tělesa prodělají v roce 2011 svůj první předpověděný návrat po objevu. V roce 2011 projde přísluním také 8 dlouhoperiodických komet, některé z nich však byly nalezeny až na jaře 2010 a jejich dráhové elementy mohou být proto nejisté. Jedna z komet na seznamu pro rok 2011 patří k dlouhodobě ztraceným, jde o krátkoperiodickou kometu D/1960 S1 (van Houten).

Nejjasnějšími kometami roku 2011 by podle této předpovědi měly být dlouhoperiodická C/2009 P1 (Garradd), která by v prosinci 2011 mohla dosáhnout jasnosti kolem 7 mag (nejjasnější však bude až v únoru 2012, kdy by mohla být na hranici viditelnosti pouhým okem), a 45P/Honda-Mrkos-Pajdušáková, tedy krátkoperiodická kometa s Československým rodokmenem, která by mohla být kolem 7,5 mag v září 2011. Do 10. mag, tedy do oblasti viditelnosti malými dalekohledy, se dostanou ještě další 2 vlasatice – v lednu 2011 bude po svém historickém návratu v roce 2010 stále pozorovatelná kometa 103P/Hartley a mírně slabší 10 mag by v červenci 2011 mohla být 27P/Crommelin. Pro majitele středních dalekohledů je připravena řada dalších komet do 13. magnitudy – mírně jasnější 12. mag by na přelomu října a listopadu 2011 mohla být C/2010 G2 (Hill); zajímavým tělesem bude též 78P/Gehrels, která bude v listopadu 2011 kolem 12 mag, přísluním ale projde až v roce 2012. Ostatní komety budou jen o málo jasnější 15. mag nebo naopak výrazně slabší a jsou tedy vhodné pro pozorování CCD technikou a velkými přístroji. Do seznamu komet je jako obvykle zařazeno naprosto nevypočitatelné těleso – krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann Wachmann, která prošla přísluním v roce 2004, ale patří k vůbec k nejaktivnějším známým jádrům, které i několikrát do roka prochází zjasněními až na hranici 11 mag (například v únoru 2010).

Pokud jde o podmínky pro sledování jednotlivých těles, je situace spíše podprůměrná. Řada relativně jasných komet má geometricky nevhodné návraty. Například prakticky neuvidíme kometu 9P/Tempel při jejím prvním návratu po srážce s impaktním pouzdrem mise Deep Impact, v období vyšší jasnosti se kometa bude pohybovat deklinacemi nižšími než -20° při elongaci do 40°. Nízkou elongaci i deklinaci bude mít při návratu v roce 2011 také kometa 73P/Schwassmann-Wachmann, jistě si vzpomenete, jaké divadlo předvedla v roce 2006, kdy pokračovala fragmentace jejího původního jádra a řada úlomku byla při těsném přiblížení k Zemi pozorovatelná i malými přístroji. Také podmínky pro pozorování komety 45P ze severní polokoule nebudou příliš vhodné.

Podle této předpovědi bude kometou roku 2011 jednoznačně C/2009 P1 (Garradd), která bude jedinou jasnější vlasaticí dobře pozorovatelnou ze střední Evropy.

Přehled komet procházejících přísluním v roce 2010 je v připojené tabulce. Komety jsou označeny dle dnes užívaných pravidel s jedinou výjimkou (viz níže na konci odstavce). Tabulka začíná pořadovým číslem očekávaného průchodu přísluním v roce 2010, následuje jméno komety (objevitele/ů). U komet nově objevených nebo dosud sledovaných při jediném průchodu přísluním je uvedeno předběžné označení ve tvaru písmeno/rok (písmeno je „P“ pro krátkoperiodické komety s periodou do 30 let, „C“ pro ostatní, „D“ pro ztracené) a po mezeře následuje označení během roku: písmenem dle poloviny měsíce objevu (tedy 24 písmen za rok: A-Y, I je vynecháno) a pořadovým číslem dle posloupnosti oznámení objevu v příslušném období. Komety, které byly původně ohlášeny jako neaktivní tělesa, mohou mít „planetková“ označení: pořadí je udáváno písmenem a pokud písmena „nestačila“ je připojeno ještě číslo (index); v tomto případě mohou být v označení dvě písmena za sebou. Periodické komety sledované při více návratech mají označení definitivními čísly a písmenem „P“ před lomítkem. Jména objevitelů píšeme v tomto případě hned za lomítkem (u novějších objevů jsou uvedeni jen nejvýše prví dva, dříve byli uváděni i tři objevitelé), u předběžně označených komet jsou jména v závorkách a následují po mezeře. Ze starého označování dosud ponecháváme pořadová čísla u jmen objevitelů, většina starší literatury jimi rozlišuje „stejnojmenné“ komety a bez čísel může být identifikace komet ve starší literatuře obtížná.

Pro periodické komety jsou v tabulce uvedeny letopočty prvého a posledního pozorovaného průchodu přísluním a počet již sledovaných návratů; znak „*“ označuje tělesa sledovatelná i kolem odsluní, znak „+“. komety již sledované během současného návratu a “?“. tělesa, která při minulém návratu nebyla pozorována (do počtu pozorovaných návratů není právě probíhající započten, i když je kometa již sledována). První část tabulky končí přibližnou oběžnou dobou v letech P a délkou velké poloosy v AU nebo převrácenou hodnotou velké poloosy u dlouhoperiodických komet (při hyperbolické dráze je toto číslo záporné). V druhé části tabulky jsou uvedeny elementy platné pro očekávaný návrat komety: doba průchodu přísluním v T (v UT); r vzdálenost přísluní od Slunce v AU; číselná výstřednost dráhy e; sklon dráhy i; argument přísluní ω a délka výstupního uzlu Ω. V současné době jsou návraty většiny krátkoperiodických komet předpovídány s velkou přesností, odchylky doby průchodu přísluním od předpovědi jsou někdy menší než hodina, i když u málo sledovaných těles nebo u komet s velkými negravitačními vlivy mohou být také několik hodin. V případě komet sledovaných dosud jen při objevovém návratu mají dráhové elementy menší přesnost.

V dalších tabulkách zařazených v textu najdete efemeridy vybraných jasnějších komet obsahující, pro dané datum a čas (uvedený v SEČ), rovníkové souřadnice komety (k ekvinokciu J2000.0, vzdálenosti tělesa od Slunce a od Země (v AU), úhlovou vzdálenost komety od Slunce (ve stupních), očekávanou jasnost komety a nejvhodnější lokální čas k jejímu pozorování daný dalšími geometrickými podmínkami (uveden je azimut A objektu – 0°=jih, 90°=západ a výška h objektu nad obzorem, přihlíží se k fázi Měsíce). Přesnost poloh v této tabulce je u dlouhodobě sledovaných komet kolem 10”. Pozice jsou spočteny pro 15° VD a 50° SŠ. Nejméně spolehlivé jsou údaje o jasnostech komet. Některé komety mohou být až o několik hvězdných tříd slabší nebo jasnější, než udává předpověď (při výbuchu nebo částečném rozpadu komety). Většina komet však tak výrazné změny jasnosti nemívá; pokud byly podobné změny u komety pozorovány, je o nich zmínka v doprovodném textu. Pro popis světelné křivky komety je obvykle používán vztah:

m = m₀ + 5 × log R + 2.5 × n × log r,

ve kterém m₀ označuje absolutní jasnost, R vzdálenost komety od Země a r její vzdálenost od Slunce v AU (logaritmy jsou dekadické). Vliv členu s R je zřejmý – udává známý fakt, že těleso slábne s druhou mocninou vzdálenosti od pozorovatele (Země), koeficient n ve druhém členu znamená, že jasnost komety závisí na n-té mocnině vzdálenosti od Slunce. Hodnoty n jsou u různých komet různé, u krátkoperiodických komet jsou nejčastěji v rozmezí 5 - 8 (4 - 10), u mladých komet bývají kolem 3 a teprve postupnou ztrátou těkavých materiálů z jádra se hodnota n zvyšuje. Během rotace a precese jádra se mění množství záření dopadajícího na jednotlivé aktivní oblasti a tím může docházet ke značným změnám kometární aktivity; u některých (hlavně krátkoperiodických) komet se také projevuje postupné prohřívání povrchových vrstev, období nejmohutnější sublimace materiálu u nich nastává až po průchodu komety přísluním. Příležitostná ztráta části povrchové krycí vrstvy vede obvykle ke vzrůstu jasnosti komety. Jak je vidět, není studium fotometrického chování komet jednoduchou a uzavřenou záležitostí. Výše uvedený vztah pro jasnost komety tedy platí jen přibližně (pro poměrně klidné komety); u mnoha komet se hodnoty m₀ a n i v rámci jednoho oběhu velmi výrazně mění. Dost často jsou standardní fotometrické parametry komet uváděny samostatně pro období před a po průchodu přísluním.

Stále platí, že značná část jasných komet bývá i přes rozvoj hlídkových systémů objevena až relativně krátce před obdobím své nevyšší jasnosti, a to mnohdy i amatérskými pozorovateli – buď vizuálně nebo v rámci různých přehlídkových projektů s digitálními zrcadlovkami a objektivy s relativně širokým zorným polem. Amatéři, kteří mají zájem o aktuální informace o nových objevech nebo o jasnostech komet, proto musejí sledovat informace z této oblasti především na internetu. U nás se kometami profesionálně zabývá Astronomický ústav Karlovy univerzity v Praze (fyzikou komet), dále pak oddělení MPH observatoře AV ČR v Ondřejově a Hvězdárna na Kleti (hlavním oborem obou těchto pracovišť jsou však planetky). Vážnější amatérské zájemce o komety sdružuje Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. (SMPH), podrobnější informace si můžete vyžádat u členů jejího výboru, kometami je pověřen: Kamil Hornoch, Vohančice 73, 666 01, Tišnov.

Studium meziplanetární hmoty zůstává oborem, ve kterém se v mezinárodním měřítku mohou poměrně široce uplatnit amatéři, jak odhady nebo měřeními jasností komet, tak určováním jejich přesných poloh. O vizuální pozorování i CCD měření v různých oborech mají v současnosti zájem především dva projekty, jednak International Comet Quareterly (ICQ), která systematicky data shromažďuje, vyhlašuje speciální pozorovací projekty dle požadavků profesionálů a získaná data publikuje v časopise ICQ [1]; a za druhé italský tým projektu CARA [7], který pro účely dlouhodobého studia vývoje obsahu prachu v kometárních atmosférách shromažďuje amatérská CCD pozorování v oboru R a z nich odvozená měření veličiny Af[rho].

V textu byly v některých případech použity úryvky ze starších hvězdářských ročenek dle předchozích návratů zmiňovaných komet.

Odkazy:
[1] International Comet Quarterly; http://www.cfa.harvard.edu/icq/icq.html
[2] Minor Planet Center New Page; http://www.minorplanetcenter.org/iau/mpc.html
[3] Weekly Information about Bright Comets; http://www.aerith.net
[4] BAA&Society for Popular Astronomy-Comet Section; http://www.ast.cam.ac.uk/~jds/
[5] VdS-Fachgruppe Kometen; http//kometen.fg-vds.de/fgk_hpe.htm
[6] Rastreadores de Cometas, http://cometas.astronomiaonline.com/
[7] CARA project; http://www.cara-project.org/index.php
[8] S.Yoshida, Comet for Windows, http://www.aerith.net/project/comet.html
[9] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), http://smph.astro.cz