Komety

Podle dráhových elementů dostupných počátkem září 2011 by v roce 2012 mělo projít přísluním celkem 41 komet. Největší část připadá na krátkoperiodické komety, přísluním by jich mělo projít hned 37. Přitom 21 z nich má definitivní označení a byly tedy pozorovány alespoň při dvou (některé i mnohem více) návratech, zbylá tělesa prodělají v roce 2012 svůj první předpověděný návrat po objevu. V roce 2012 projde přísluním 6 dlouhoperiodické komet, které byly známé na počátku září 2011.

Do seznamu komet je jako obvykle zařazeno naprosto nevypočitatelné těleso – krátkoperiodická kometa 29P/Schwassmann Wachmann, která prošla přísluním v roce 2004, ale patří k vůbec k nejaktivnějším známým jádrům, které i několikrát do roka prochází zjasněními až na hranici 11. A také jsme přidali několik těles, která budou v roce 2012 dostatečně jasná pro amatérská pozorování, ale prošla přísluním v letech minulých nebo teprve projdou v letech následujících.

Nejjasnější kometou roku 2012 by podle této předpovědi měla být dlouhoperiodická C/2009 P1 (Garradd), která by v únoru 2012 mohla být na hranici viditelnosti pouhým okem. Očekáván je také návrat neobvyklé periodické komety 96P/Machholz.

V průběhu roku 2012 by podle předpovědi mohly být následující komety jasnější 11 mag:
P/2006 T1 (Levy)
78P/Gehrels
21P/Giacobini-Zinner
96P/Machholz
185P/Petriew

respektive 14 mag:
C/2011 F1 (LINEAR)
C/2006 S3 (LONEOS)
C/2010 S1 (LINEAR)
P/2003 K3 (McNaught)
P/1994 X1 (McNaught-Russell)
C/2011 L4 (PANSTARRS)

Ostatní komety budou výrazně slabší a jsou tedy vhodné pro pozorování CCD technikou a velkými přístroji.

Přehled komet procházejících přísluním v roce 2010 je v připojené tabulce. Komety jsou označeny dle dnes užívaných pravidel s jedinou výjimkou (viz níže na konci odstavce). Tabulka začíná pořadovým číslem očekávaného průchodu přísluním v roce 2010, následuje jméno komety (objevitele/ů). U komet nově objevených nebo dosud sledovaných při jediném průchodu přísluním je uvedeno předběžné označení ve tvaru písmeno/rok (písmeno je "P" pro krátkoperiodické komety s periodou do 30 let, "C" pro ostatní, "D" pro ztracené) a po mezeře následuje označení během roku: písmenem dle poloviny měsíce objevu (tedy 24 písmen za rok: A-Y, I je vynecháno) a pořadovým číslem dle posloupnosti oznámení objevu v příslušném období. Komety, které byly původně ohlášeny jako neaktivní tělesa, mohou mít "planetková" označení: pořadí je udáváno písmenem a pokud písmena "nestačila" je připojeno ještě číslo (index); v tomto případě mohou být v označení dvě písmena za sebou. Periodické komety sledované při více návratech mají označení definitivními čísly a písmenem "P" před lomítkem. Jména objevitelů píšeme v tomto případě hned za lomítkem (u novějších objevů jsou uvedeni jen nejvýše prví dva, dříve byli uváděni i tři objevitelé), u předběžně označených komet jsou jména v závorkách a následují po mezeře. V některých speciálních případech (kdy je například kometa nalezena na snímcích pořízených jiným autorem mimo vyhledávací projekty) kometa žádné jméno mít nemusí, jako například P/2011 N1. Ze starého označování dosud ponecháváme pořadová čísla u jmen objevitelů, většina starší literatury jimi rozlišuje "stejnojmenné" komety a bez čísel může být identifikace komet ve starší literatuře obtížná.

Pro periodické komety jsou v tabulce uvedeny letopočty prvého a posledního pozorovaného průchodu přísluním a počet již sledovaných návratů (u některých komet jsou v závorce uvedeny i letopočty později nalezených ‚předobjevových návratů‘); znak " * " označuje tělesa sledovatelná i kolem odsluní, znak " + " komety již sledované během současného návratu a " ? " tělesa, která při minulém návratu nebyla pozorována (do počtu pozorovaných návratů není právě probíhající započten, i když je kometa již sledována). První část tabulky končí přibližnou oběžnou dobou v letech (P) a délkou velké poloosy v AU nebo převrácenou hodnotou velké poloosy u dlouhoperiodických komet (při hyperbolické dráze je toto číslo záporné). V druhé části tabulky jsou uvedeny elementy platné pro očekávaný návrat komety: doba průchodu přísluním v T (v UT); r vzdálenost přísluní od Slunce v AU; číselná výstřednost dráhy e; sklon dráhy i; argument přísluní ω a délka výstupního uzlu Ω. V současné době jsou návraty většiny krátkoperiodických komet předpovídány s velkou přesností, odchylky doby průchodu přísluním od předpovědi jsou někdy menší než hodina, i když u málo sledovaných těles nebo u komet s velkými negravitačními vlivy mohou být také několik hodin. V případě komet sledovaných dosud jen při objevovém návratu mají dráhové elementy menší přesnost.

Poslední dva sloupce tabulky udávají fotometrické parametry (viz dále) pro jednotlivé komety. Relevantní jsou tyto hodnoty u komet pozorovaných dlouhodobě v mnoha návratech (většinou u krátkoperiodických komet s nízkými čísly). V ostatních případech se jedná o odhady založené na několika pozorováních z objevových návratů. Parametry pocházejí ze tří zdrojů. Pro jasnější komety jsou uvedeny parametry, které na svých stránkách www.aerith.net publikuje Seiichi Yoshiha, pro slabší komety jsou uvedeny parametry podle stránek neo.jpl.nasa.gov, některá tělesa mají uvedeny pouze ‚standartní‘ hodnoty publikované společně dráhovými elementy v MPC, které jsou odvozovány z astrometrických a nikoliv fotometrických měření či vizuálních odhadů (www.minorplanetcenter.net/iau/Ephemerides/Comets/Soft00Cmt.txt).

V dalších tabulkách zařazených v textu najdete efemeridy vybraných jasnějších komet obsahující, pro dané datum a čas (uvedený v SEČ), rovníkové souřadnice komety (k ekvinokciu J2000.0, vzdálenosti tělesa od Slunce a od Země (v AU), úhlovou vzdálenost komety od Slunce (ve stupních), očekávanou jasnost komety a nejvhodnější lokální čas k jejímu pozorování daný dalšími geometrickými podmínkami (uveden je azimut A objektu – 0°=jih, 90°=západ a výška h objektu nad obzorem, přihlíží se k fázi Měsíce). Přesnost poloh v této tabulce je u dlouhodobě sledovaných komet kolem 10”. Pozice jsou spočteny pro 15° VD a 50° SŠ. Nejméně spolehlivé jsou údaje o jasnostech komet. Některé komety mohou být až o několik hvězdných tříd slabší nebo jasnější, než udává předpověď (při výbuchu nebo částečném rozpadu komety). Většina komet však tak výrazné změny jasnosti nemívá; pokud byly podobné změny u komety pozorovány, je o nich zmínka v doprovodném textu. Pro popis světelné křivky komety je obvykle používán vztah:

m = m₀ + 5 * log R + 2.5 * n * log r,

ve kterém m₀ označuje absolutní jasnost, R vzdálenost komety od Země a r její vzdálenost od Slunce v AU (logaritmy jsou dekadické). Vliv členu s R je zřejmý – udává známý fakt, že těleso slábne s druhou mocninou vzdálenosti od pozorovatele (Země), koeficient n ve druhém členu znamená, že jasnost komety závisí na n-té mocnině vzdálenosti od Slunce. Hodnoty n jsou u různých komet různé, u krátkoperiodických komet jsou nejčastěji v rozmezí 5 - 8 (4 - 10), u "mladých" komet bývají kolem 3 a teprve postupnou ztrátou těkavých materiálů z jádra se hodnota n zvyšuje. Během rotace a precese jádra se mění množství záření dopadajícího na jednotlivé aktivní oblasti a tím může docházet ke značným změnám kometární aktivity; u některých (hlavně krátkoperiodických) komet se také projevuje postupné prohřívání povrchových vrstev, období nejmohutnější sublimace materiálu u nich nastává až po průchodu komety přísluním. Příležitostná ztráta části povrchové "krycí" vrstvy vede obvykle ke vzrůstu jasnosti komety. Jak je vidět, není studium fotometrického chování komet jednoduchou a uzavřenou záležitostí. Výše uvedený vztah pro jasnost komety tedy platí jen přibližně (pro poměrně "klidné" komety); u mnoha komet se hodnoty m₀ a n i v rámci jednoho oběhu velmi výrazně mění. Dost často jsou "standardní" fotometrické parametry komet uváděny samostatně pro období před a po průchodu přísluním.

Stále platí, že značná část jasných komet je objevena až krátce před obdobím své nevyšší jasnosti, a to mnohdy i amatérskými pozorovateli – buď vizuálně nebo v rámci různých přehlídkových projektů s digitálními zrcadlovkami a objektivy s relativně širokým zorným polem. Amatéři, kteří mají zájem o aktuální informace o nových objevech nebo o jasnostech komet, proto musejí sledovat informace z této oblasti především na internetu. Vážnější amatérské zájemce o komety sdružuje Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. (SMPH), kontakty a nejaktuálnější informace o kometách včetně vyhledávacích mapek ke stažení a vytištění naleznete na stránkách www.kommet.cz, které jsou od roku 2011 oficiálními stránkami SMPH.

Vizuální i CCD fotometrie komet je oborem, ve kterém se v mezinárodním měřítku mohou široce uplatnit zkušení amatéři. Naměřené údaje o jasnosti komet shromažďuje mezinárodní organizace International Comet Quareterly (ICQ) a data publikuje v časopise ICQ [1]. Existuje také řada amatérských projektů (často spolupracujících s profesionálními astronomy), které mohou mít o vaše měření zájem. Jedním z nich je italský tým projektu CARA [6], který pro účely dlouhodobého studia vývoje obsahu prachu v kometárních atmosférách shromažďuje amatérská CCD pozorování v oboru R a z nich odvozená měření veličiny A_f[ρ]. Pozorování získaná v rámci kampaní CARA byla publikována a použita v několika společných článcích s týmem astronomů kolem projektu kosmické mise Deep Impact/EpoXi.

Odkazy:
[1] International Comet Quarterly; www.icq.eps.harvard.edu/icq.html
[2] Minor Planet Center New Page; www.minorplanetcenter.org/iau/mpc.html
[3] Weekly Information about Bright Comets; www.aerith.net
[4] BAA&Society for Popular Astronomy-Comet Section; www.ast.cam.ac.uk/~jds/
[5] VdS-Fachgruppe Kometen; kometen.fg-vds.de/fgk_hpe.htm
[6] CARA project; cara.uai.it/
[8] S.Yoshida, Comet for Windows, www.aerith.net/project/comet.html
[9] Společnost pro MeziPlanetární Hmotu (SMPH), smph.astro.cz
[10] SMPH, www.kommet.cz