Meteory

V této části ročenky uvádíme seznam významnějších meteorických rojů a charakteristiku jejich pozorovacích podmínek v roce 2016. Pro letošní ročenku je tvar tabulek stejný jako pro tu předchozí, seznam rojů byl aktualizován. Meteorických katalogů je velké množství, pro náš seznam byl použit katalog IMO 2015 a starší pracovní katalog Vladimíra Znojila. Seznam rojů je spíše konzervativní – obsahuje ověřené a aktivní roje. Aktivita rojů se mění během let a je možné, že některé roje Znojilova katalogu jsou už dočasně nebo trvale neaktivní. IMO (International Meteor Organization) katalog se naopak každý rok mění a za nejnovější zpřesnění údajů uvedených v tabulce lze poděkovat hlavně jeho členům, kteří souhrnně vyhodnotili pro řadu rojů pozorovací data z celého světa. Obsáhlejší pracovní katalog videopozorování Sirka Molaua (který je zdrojem pro IMO seznam) lze nalézt zde:http://www.imonet.org/showers/ . Seznam rojů s dobře určenými parametry z analýzy z roku 2013 lze nalézt zde: http://www.imonet.org/imc13/imc13_shwlist.pdf . Širší pracovní databází IAU je Meteor Data Center databáze, kterou lze najít na http://www.astro.amu.edu.pl/~jopek/MDC2007/ .

Jména rojů v tabulce jsou uvedena v mezinárodně používaném tvaru, tedy označením blízké hvězdy (u známějších rojů chybí) a latinskou zkratkou souhvězdí s koncovkou -ids. Pokud má roj více větví, je použito značky N pro severní a S pro jižní větev roje. Po názvu roje následuje jeho IMO kód, třípísmenná zkratka odvozena od jména souhvězdí. Prvé a někdy i druhé písmeno mohou specifikovat roj v rámci souhvězdí: ETA= η Aquariids, JLY = June Lyrids, STA = Southern Taurids; pro roje, mající více větví (např. Tauridy) je možné výjimečně při pozorování obě větve sloučit: TAU. Pouze roje, které jsou v pracovním seznamu IMO, mají uvedený IMO kód. Tyto roje lze pozorovat a reportovat pro IMO metodou počítání. Pro ostatní roje je lepší zvolit metodu zakreslování nebo zvolit videopozorování.

Další sloupec identifikuje ty roje, které katalog IMO označuje jako antihelionové (zkratka ANT). Řada slabších rojů a již rozptýlených proudů protíná dráhu Země buď ze směru ke Slunci (po průchodu tělíska přísluním, tyto nejsou v noci prakticky pozorovatelné), nebo ze směru od Slunce (před průchodem). Vlivem toho vznikají na obloze dvě výrazně koncentrované skupiny radiantů – zdroje helionový (blízko Slunce) a antihelionový (přibližně naproti Slunci). Obě tyto skupiny jsou od svých „ideálních" poloh mírně posunuty směrem k apexu. Roje první skupiny jsou denní roje (jejich radianty jsou nad obzorem jen ve dne), nejsou tedy kromě příležitostných meteorů za svítání pozorovatelné. Rojům druhé skupiny říkáme ekliptikální roje antihelionu. Rozlišit jednotlivé roje prakticky splývajících radiantů antihelionu je velmi obtížné a značně subjektivní. K odstranění těchto zmatků zavedla IMO pro statistická zpracování sloučenou kategorii – roje antihelionové (ANT). Místo problematického hlášení jednotlivých zdrojů je zpracováván souhrnný zdroj ANT, který je popsán jako aktivní po celý rok, kromě období od 10. září do 10. prosince kdy jsou v činnosti dva nejsilnější ekliptikální roje – severní a jižní Tauridy (NTA a STA). Neznamená to pochopitelně, že by další roje tvořící antihelionovou soustavu neexistovaly. Jejich spolehlivé rozlišení je však možné jen při využití přesných zákresů meteorů, videokamer nebo fotografie, případně radarů. Získání a zpracování takových materiálů je ale velmi náročné, a pokud chceme mít spolehlivé výsledky, je nutné použít kvalitní údaje o tisících až desítkách tisíc meteorů. Polohy antihelionového zdroje jsou v 5denních intervalech v příslušném měsíci shrnuty do pomocné tabulky (poslední údaj pro únor se vztahuje k 28. únoru). Aktivita ANT kolísá mezi 2–4 meteory/hod., s maximem v červnu a minimem v lednu.

Dalším souhrnným zdrojem meteorů je apexový zdroj. Dělí se na severní a jižní větev (APX N a APX S). Organizace IMO doporučuje zahrnout tyto meteory mezi sporadické. Aktivita obou větví kolísá mezi 1–3 met./hod. Maximum dosahuje přes letní prázdniny. Je třeba dávat pozor, zejména při pozorování Perseid na okraji jejich aktivity. Apexový zdroj se v té době nachází mezi souhvězdími Berana a Býka. V případě, že je střed pozorování v souhvězdí Malé Medvědice nebo Draka, může nezkušený pozorovatel přiřazovat tyto meteory k Perseidám.

Ostatní roje jsou uvedeny v první tabulce. Tabulka začíná označením roje (viz dříve), znak * za jménem znamená, že radiant roje je blízko Slunce a roj je denním rojem – během soumraku lze vidět jednotlivé meteory patřící k radiantu, který je v tom okamžiku těsně nad obzorem. Doporučujeme pozorovat přes den radarem. V rubrikách zač., max., kon., je uvedeno datum začátku, maxima (u pravidelných rojů s dobře definovaným maximem na 0,1 dne, i tak je tento údaj často s nepřesností až cca 0,3 dne) a konce aktivity roje. Datum je uvedeno ve tvaru měsíc:den. V další skupině údajů je obsažena poloha radiantu roje v rektascenzi a v deklinaci, za oběma souřadnicemi jsou uvedeny jejich denní změny. Souřadnice se vztahují k okamžiku maxima roje.

Údaje druhé části tabulky charakterizují roj blíže. V rubrice max. je uvedeno trvání maxima roje ve dnech (údaj je většinou jen orientační),ZHRje průměrná zenitová hodinová frekvence roje v maximu, „var“ znamená, že tato frekvence rok od roku silně kolísá. V rubrice r je uveden populační index roje. Čísla v rubrice Pozn. jsou odkazy na doplňující textové poznámky, C znamená, že příslušný roj je kometárního původu.

Z hlediska pozorovacích podmínek hlavních meteorických rojů patří rok 2016 mezi nepříznivé. Všechny tři nejsilnější roje jsou rušeny Měsícem. U Kvadrantid nastává běžné maximum 4. 1. ráno, 9.00 SEČ. Měsíc je na ranní obloze a pozorování bude mírně rušit. Podle modelování J. Vaubaillona by mohlo nastat maximum dříve, někdy mezi Jan 02/03, 23-03 SEČ. Lyridy mají maximum ráno během úplňku. Maximum η Akvarid v roce 2016 nebude měsíc rušit, je v novu. Perseidy bude rušit Měsíc po první čtvrti. Pravidelné maximum připadá na den, ale bude výraznější než obvykle, protože jádro proudu projde blíže Zemi než jiné roky. Dne 12. 8. v 00.30 LSEČ protne Země jeden oběh starou vlečku. ZHR by se mělo zvýšit pouze o 10, ale mělo by se projevit jasnými meteory. Dva roky stará vlečka protne podle modelování J. Vaubaillona dráhu Země ráno 12. augusta mezi 2–6 LSEČ hodinou ranní, co se možná projeví zvýšenou aktivitou roje. a Aurigidy mají maximum během novu. U Drakonid není žádná sprška předpovězena. Orionidy mají maximum během úplňku. Obě větve Taurid mají několik dní dlouhé maximum v první půlce listopadu. Pozorovací podmínky jsou příznivé, návrat swarmu ale není předpovězen. Leonidy mají maximum také během úplňu, stejně jako Gemindy. Ursidy bude rušit Měsíc v poslední čtvrti.

Spršky:

Michail Maslov předpovídá z modelování 252P/LINEAR spršku na 28–30 března. Pozorované meteory by měly rychlost 15,5 km/s (tedy velmi pomalé) s radiantem poblíž m Leporis (a = 78°, d = –16°). Velice slabé meteory, ZHR 5–10. Geometrie radiantu je pro pozorovatele na severní polokouli nepříznivá.

Další možná zvýšená aktivita se týká komety P/2009 WX₅₁ Catalina. Slabé a rychlé meteory by měly mít maximum 21. 4. ve 02:02 UT. Radiant je v Trojúhelníku (a = 38°, d = 35°), pouhých 25 stupňů od Slunce.

Země protne JBO vlečku z roku 1921 ve vzdálenosti 200 000 km 23. 6. v 00.08 UT. Částice budou velmi malé, nebudou produkovat vizuální aktivitu. Ve všech třech případech je ideálním způsobem pozorování rádio.

J. Vauballon předpovídá aktivitu e-Eridanid na 12.09 17:30 UT. Mateřským tělesem má být kometa C/1854 L1 Klinkerfues. Poloha radiantu a = 57°, d = –14°, rychlost 59 km/s. Měsíc nebude pozorování rušit.

Říjnové Kamelopardalidy budou mít velice podobné geometrické podmínky vlečky jako v roce 2005, kdy byla odhalena jejich zvýšená aktivita. Geometrický ekvivalent času návratu z roku 2005 nastane 5. 10. v 14:45 UT, trvání 2 –4 hodiny, ZHR podobné omu v roce 2005.

Sledování meteorů patří dosud k těm málo oborům astronomie, ve kterých se mohou uplatnit i amatéři. Důvodem je jak jednoduchost pozorování, tak široká a dobře podchycená mezinárodní spolupráce. Jevy jako spršky a bolidy nelze dopředu předpovědět a nelze se tedy na ně připravit. Jejich pozorování jsou tedy stále velice cenná.

Údaje o velmi jasných bolidech (meteor jasnější než -6 mag.) shromažďuje Odd. meziplanetární hmoty, Astronomický ústav AV ČR, 251 65 Ondřejov. Na webu je umístěn formulář hlášení bolidů

http://www.asu.cas.cz/hlaseni-bolidu,

kde můžete vaše pozorování nahlásit. Aby hlášení nebyla ovlivněna, jsou podrobnosti pozorování zveřejněny s odstupem dvou týdnů. Podívejte se, kolik meteorů nahlásili pozorovatelé za minulý rok. Můžete se k nim připojit i vy.

Nejdůležitějším údajem při pozorování takového mimořádného jevu je přesný čas přeletu (s max. chybou několika sekund). Nacvičte si: jestliže na obloze zpozorujete takovýto úkaz, okamžitě se podívejte na hodinky (doma pak podle časového etalonu určíte, jak moc se vám rozcházejí s přesným časem) a zapamatujte si především sekundy. Důležitá je také poloha meteoru na obloze (nejlépe vzhledem ke hvězdám) a průběh přeletu.

Mezinárodní organizace IMO uveřejňuje každoročně na svých stránkách http://www.imo.net/calendar/ podrobný kalendář meteorických rojů. PDF verzi pro rok 2016 lze nalézt na http://www.imo.net/files/data/calendar/cal2016.pdf .

Průběžným pozorováním meteorů se systematicky zabývá Společnost pro meziplanetární hmotu (další informace jsou v oddíle Komety). Rovněž internet je zdrojem cenných informací. Na obou těchto místech můžete získat rady, informace a navázat potřebné kontakty. Vaše pozorování meteorů a žádosti o radu posílejte na adresu:

Ing. Jakub Koukal
Albertova 3983/6
767 01 Kroměříž
hvezdarna.kromeriz@post.cz