Podle dráhových elementů dostupných v databázi Minor Planet Center [1] v srpnu 2015 projde v roce 2016 přísluním celkem 61 komet (komety SOHO jsou z tohoto přehledu vypuštěny). Největší část představují komety krátkoperiodické (51), z nichž 41 má již definitivní označení (a byly tedy pozorovány alespoň při dvou, některé i mnohem více návratech). V roce 2016 projde přísluním 10 dlouhoperiodických komet, které byly známé v polovině srpna 2015. V seznamu jsou uvedeny pouze komety, u kterých se předpokládá, že při návratu v roce 2016 budou jasnější 17 mag.
Do seznamu jsou přidána tělesa, která již prošla přísluním (nebo jím projdou v letech následujících) a budou v průběhu roku 2016 dostatečně jasná pro vizuální pozorování.
Dráhové elementy vybraných komet jsou uvedeny v tabulce. Komety jsou označeny dle dnes užívaných pravidel. Tabulka začíná jménem komety (jméno objevitele nebo název vyhledávacího projektu). U komet nově objevených nebo dosud sledovaných při jediném průchodu přísluním je uvedeno předběžné označení ve tvaru písmeno/rok ("P" pro krátkoperiodické komety s periodou do 30 let, "C" pro ostatní, písmeno "D" se používá pro komety trvale ztracené) a po mezeře následuje označení během roku: písmenem dle poloviny měsíce objevu (tedy 24 písmen za rok: A-Y, I je vynecháno) a pořadovým číslem dle posloupnosti oznámení objevu v příslušném období. Komety, které byly původně ohlášeny jako neaktivní tělesa, mohou mít "planetková" označení: pořadí je udáváno písmenem a pokud písmena "nestačila" je připojeno ještě číslo (index); v tomto případě mohou být v označení dvě písmena a tři čísla za sebou. Periodické komety sledované při více návratech mají označení definitivními čísly a písmenem "P" před lomítkem. Jména objevitelů píšeme v tomto případě hned za lomítkem (u novějších objevů jsou uvedeni jen nejvýše prví dva, dříve byli uváděni i tři objevitelé). U předběžně označených komet jsou jména v závorkách a následují po mezeře. V některých speciálních případech (kdy je například kometa nalezena na snímcích pořízených jiným autorem a mimo vyhledávací projekty) kometa žádné jméno mít nemusí.
Pro periodické komety jsou v tabulce uvedeny: letopočty prvého a posledního sledovaného průchodu přísluním (byl-li později identifikován nějaký předchozí průchod přísluním, je ten první uveden v závorce); počet skutečně pozorovaných návratů (v některých případech je číslo mnohem menší, než by odpovídalo periodě oběhu, kometa mohla být dlouhodobě ztracena); znak "+" označuje těleso již sledované během současného návratu a znak "?" tělesa, která při minulém návratu nebyla pozorována. Do počtu návratů nejsou započteny právě probíhající, i když je kometa již sledována. Kromě orbitálních elementů (doba průchodu přísluním "T" (den [na setiny v UT]; "q" vzdálenost přísluní od Slunce v AU; číselná výstřednost dráhy "e"; sklon dráhy "i"; argument přísluní "w" a délka výstupního uzlu "W") je v tabulce uvedena přibližná oběžná doba v letech "P" a délka velké poloosy dráhy "a" v AU (u krátkoperiodických komet) nebo převrácená hodnotou velké poloosy "z" u komet dlouhoperiodických (při hyperbolické dráze je toto číslo záporné).
Poslední dva sloupce tabulky udávají fotometrické parametry (viz dále) pro jednotlivé komety. Relevantní jsou tyto hodnoty u komet pozorovaných dlouhodobě (většinou u krátkoperiodických komet s nízkými čísly). Parametry pocházejí ze dvou zdrojů: pro jasnější komety jsou uvedeny vizuální hodnoty platné v době průchodu přísluním, které na svých stránkách www.aerith.net [2] publikuje Seiichi Yoshiha; pro slabší komety jsou uvedeny pouze standardní hodnoty publikované společně s dráhovými elementy v MPC [1].
V dalších tabulkách zařazených v textu najdete efemeridy vybraných jasnějších komet. Údaje byly vygenerovány pomocí programu Comet4Win [3]. Tabulky obsahují pro dané datum a čas (většinou půlnoc SEČ) rovníkové souřadnice komety "R. A." a "dec." (k ekvinokciu J2000.0), vzdálenosti tělesa od Slunce "r" a od Země "d" (v AU), úhlovou vzdálenost komety od Slunce "elo." (ve stupních), očekávanou jasnost komety "m1" a nejvhodnější lokální čas k jejímu pozorování (uveden je zeměpisný azimut "A" objektu, kde 0° = jih, 90° = západ a výška "h" objektu nad obzorem, nepřihlíží se k fázi Měsíce). Pozice jsou spočteny pro 15° VD a 50° SŠ. Nejméně spolehlivé jsou údaje o jasnostech komet. Některé komety mohou být až o několik hvězdných tříd slabší nebo jasnější, než udává předpověď (při náhlém zjasnění nebo rozpadu komety). Většina komet však tak výrazné změny jasnosti nemívá. Pro popis světelné křivky komety je obvykle používán vztah:
m = m0 + 5 * log R + 2,5 * n * log r,
ve kterém "m0" označuje absolutní jasnost, "R" vzdálenost komety od Země a "r" její vzdálenost od Slunce v AU (logaritmy jsou dekadické). Vliv členu s "R" je zřejmý – udává známý fakt, že těleso slábne s druhou mocninou vzdálenosti od pozorovatele (Země), koeficient "n" ve druhém členu znamená, že jasnost komety závisí na n-té mocnině vzdálenosti od Slunce. Hodnoty "n" jsou u různých komet různé, u krátkoperiodických komet jsou nejčastěji v rozmezí 4 - 10, u "mladých" komet bývají kolem 3 (teprve postupnou ztrátou těkavých materiálů z jádra se hodnota "n" zvyšuje). Během rotace a precese jádra se mění množství záření dopadajícího na jednotlivé aktivní oblasti a tím může docházet ke značným změnám kometární aktivity i v průběhu jednoho návratu. U některých (hlavně krátkoperiodických) komet se také projevuje postupné prohřívání povrchových vrstev, období nejmohutnější sublimace materiálu u nich nastává až po průchodu komety přísluním. Příležitostná ztráta části povrchové "krycí" vrstvy vede obvykle ke vzrůstu jasnosti komety. Studium fotometrického chování komet není zdaleka uzavřenou záležitostí. Výše uvedený empiricky odvozený vztah pro jasnost komety platí jen pro vizuální pozorování a lze ho použít jen pro poměrně "klidné" komety; u mnoha komet se hodnoty "m0" a "n" i v rámci jednoho oběhu velmi výrazně mění. Dost často jsou vizuální fotometrické parametry komet v různých zdrojích uváděny samostatně pro období před a po průchodu přísluním.
Vizuální i CCD fotometrické údaje o kometách jsou žádanými pozorováními, která běžně pořizují zkušenější astronomové amatéři. Naměřené údaje o jasnosti komet shromažďuje mezinárodní organizace International Comet Quareterly (ICQ) [4]. Dále jsou data o jasnosti komet shromažďována v databáze COBS [5]. Existuje také řada dalších projektů (často spolupracujících s profesionálními astronomy), které mohou mít o pozorování zájem. Jedním z nich je mezinárodní tým italského projektu CARA [6], který pro účely dlouhodobého studia vývoje obsahu prachu v kometárních atmosférách shromažďuje amatérská CCD pozorování komet ve fotometrických oborech R/I (případně nefiltrovaná) a z nich odvozená měření veličiny Af [Rho].
Stále platí, že značná část jasných komet je objevena až krátce před obdobím své nejvyšší jasnosti. Nejaktuálnější informace o nových objevech nebo o jasnosti komet je tedy dnes potřeba hledat prostřednictvím internetu. Vážnější zájemce o komety a další malá tělesa Sluneční soustavy sdružuje Společnost pro meziplanetární hmotu o. s. (SMPH) [7], kolektivní člen ČAS se statutem sekce. Kontakty a nejaktuálnější informace (včetně vyhledávacích mapek ke stažení a vytištění) naleznete na oficiálních stránkách SMPH – www.kommet.cz.
hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy - www.observatory.cz