V roce 2021 dojde k návratu slavné komety 17P/Holmes, ale pozorovatelná bude už v roce letošním. Ta se proslavila dvěma outbursty, které byly nejenergičtějšími u dosud pozorovaných komet. Jev se proto nazývá megaburst. Při první takové události, v roce 1892, došlo k jejímu objevu. E. Holmes ji z Londýna objevil 6. listopadu jako jasný objekt při pozorování galaxie M31. Při tomto návratu došlo dokonce ke 2 megaburstům. Kromě toho objevového přišel ještě druhý kolem 16. ledna dalšího roku. Od té doby nejevila kometa výraznější aktivitu. Znovu byla objevena při dalších dvou návratech v letech 1899 a 1906, pak byla ovšem ztracena až do roku 1964, od něhož už je pozorována ve všech návratech. Více než 100 let jsme museli čekat na další megaburst. Ten nastal 24. října 2007. Outburst zachytil Juan Antonio Henriquez Santana ze Španělska, který zrovna kometu rutinně snímal, když si všiml, že je na každém snímku jasnější. Snažil se zkracovat expozice, ale kometa byla přesto na snímcích saturovaná. Z 14,5 mag zjasnila během jednoho dne na 2,7 mag a byla viditelná pouhým okem jako jasná hvězda v souhvězdí Persea. Vývoj dráhy komety je poměrně klidný, její perihel se nachází ve vzdálenosti přes 2 AU. Přiblížení k Jupiteru v roce 1908 způsobilo zvětšení vzdálenosti v perihelu na 2,34 AU, ale od roku 1972 se opět zmenšuje a v současné době se hodnotou 2,08 AU nachází poblíž minima. Tento stav bude trvat až do roku 2051, kdy Jupiter perihel opět mírně vzdálí. V letošním roce bude kometa s jasností okolo 14 mag pozorovatelná v listopadu a prosinci večer jen nízko nad obzorem.
Kometa 88P/Howell patří k dobře známým a jasným kometám. Bohužel charakter její dráhy dlouhodobě nepřeje pozorovatelům v našich zeměpisných šířkách. Při svých návratech bývá pravidelně pozorována vizuálně, maximum její jasnosti se pohybuje kolem 8 - 10 mag. Kometu objevila E. Howell 28. srpna 1981 díky gravitační interakci s Jupiterem. Přiblížení k této planetě v roce 1978 totiž zmenšilo vzdálenost v perihelu z 1,87 na 1,61 AU. Další přiblížení v roce 1990 snížilo hodnotu na 1,41 AU, což dále zvýšilo aktivitu komety a umožnilo její snadnou pozorovatelnost malými dalekohledy. Poblíž této hodnoty se drží dodnes. Situace se změní až v roce 2061, kdy vlivem dalších přiblížení k Jupiteru dojde k opětovnému vzdalování perihelu a aktivita komety se zase sníží. V letošním roce dosáhne maxima opět kolem 9 mag, ale tou dobou u nás bude prakticky nepozorovatelná. Od května do července budeme svědky jejího zjasňování z 14 na 11 mag. Pak bude pozorovatelná až v listopadu, kdy bude slábnout z 10 na 12 mag na konci prosince.
Další kometou se zajímavou historií je 141P/Machholz. Vizuálně ji objevil 13. srpna 1994 jako objekt 10 mag zkušený hledač komet D. E. Machholz z USA. Dne 28. srpna nalezl M. Jäger fotograficky další objekt s jasností 11 mag jen 48 úhlových minut od komety a další 3 objekty objevil P. Pravec z Ondřejova. Jasnost komety měla očividně původ v rozštěpení jádra na několik složek. V dalším návratu byla pozorována už pouze složka A a D, ostatní patrně zanikly. Při následujících návratech došlo k objevu dalších složek, neboť pokračoval rozpad jádra. Složka A odpovídá největšímu úlomku původního jádra a její aktivita je poměrně stabilní. Ostatní úlomky v průběhu času zanikly. Dráhu komety také ovlivňuje Jupiter. Vzdálenost v perihelu je ale poměrně stabilní, přiblížení k planetě mění pouze orientaci dráhy ve Sluneční soustavě. Letošní návrat je poměrně příznivý, klidová aktivita jádra je ovšem nízká, a pokud nedojde k dalšímu štěpení, budeme ji moci pozorovat jen v prosinci, kdy bude zjasňovat z 13 mag na maximální jasnost okolo 11,5 mag, kterou dosáhne po polovině měsíce a pak opět rychle zeslábne k 13 mag na konci měsíce.
Kometa 155P/Shoemaker patří ještě mezi komety roku 2019. Má podstatně delší periodu, kolem Slunce oběhne jednou za 17 let, a tak ji budeme moci pozorovat teprve potřetí od jejího objevu v roce 1986. Objevili ji fotograficky manželé Caroline a Eugene Shoemakerovi. Ačkoliv je tato kometa dosti aktivní, její perihel je daleko od Slunce, a tak kometa v návratech dosahuje maxima jen 12 - 13 mag. Její dráha je poměrně stabilní a k jejím větším změnám v minulém ani v tomto století nedochází. V lednu a únoru letošního roku ji budeme moci pozorovat vysoko nad obzorem jako slabý objekt 13,5 - 14 mag.
Velice zajímavým objektem je kometa 210P/Christensen. Patří k menšině komet s perihelem uvnitř zemské dráhy, a přesto velice dlouhou dobu unikala pozornosti. Jako objekt 14,6 mag ji objevil 26. května 2003 až E. Christensen v rámci Catalina Sky Survey. Jedná se o malou a téměř neaktivní kometu, jasnější je jenom těsně okolo perihelu, poblíž nějž je blízko Slunce a těžko pozorovatelná. Dráha komety je poměrně stabilní, přiblížení k Jupiteru mění vzdálenost v perihelu v rozmezí 0,52 až 0,71 AU, momentálně je poblíž svého minima. Kometu budeme moci letos pozorovat od poloviny dubna do poloviny května po průletu perihelem, kdy bude slábnout z 12 na 14 mag.
Kometa 249P/LINEAR je typově velmi podobná kometě 210P. Má také velmi stabilní dráhu s perihelem okolo 0,5 AU a dlouho unikala naší pozornosti. Musela být objevena až v roce 2006 pomocí hlídkového systému LINEAR určeného pro hledání blízkozemních asteroidů. Jedná se o anomální kometu nebo dokonce aktivní asteroid. Většinu času lze pozorovat pouze jádro, jehož odrazivost odpovídá asteroidům typu B. Po objevu byl pozorován dlouhý tenký ohon připomínající útvary vzniklé kolizí dvou asteroidů. V roce 2015 ale vytvořila klasický kometární ohon a komu. Povaha tohoto objektu je tak stále záhadou. Dráha komety je stabilní, mění se jen její orientace v prostoru. Kometa se často přibližuje k Zemi, v roce 2029 se můžeme těšit na velmi těsný průlet jen 0,06 AU od Země. Letos bude pozorovatelná koncem května jako objekt 13 - 14 mag při přibližování ke Slunci a pak opět při odletu od Slunce jako objekt 13,5 mag v polovině července. V obou případech jen velice nízko nad obzorem.
Dominantou letošního roku bude patrně kometa C/2017 T2 (PANSTARRS). Jedná se o dynamicky novou kometu z Oortova oblaku poprvé přicházející ke Slunci. Objevena byla automatickým přehlídkovým systémem PANSTARRS už 2,5 roku před průchodem kolem Slunce jako objekt 20 mag. Jedná se o poměrně velkou a aktivní kometu, bohužel se ke Slunci nepřiblíží více než na 1,62 AU. Průlet systémem planet sníží excentricitu dráhy a kometa se příště vrátí za zhruba 300 tisíc let. Jako u ostatních komet poprvé přilétajících do vnitřní části Sluneční soustavy lze očekávat pomalejší zjasňování. Tento efekt je způsobený výrazně větším podílem těkavých plynů vůči vodnímu ledu na povrchu jádra, než u komet, které se ve vnitřní části Sluneční soustavy pohybovaly déle. Těkavé plyny jsou odpovědné za aktivitu komety ve vzdálenosti nad 2,5 AU, zatímco v menších vzdálenostech dominuje voda. Vysoký poměr těkavých plynů tak způsobí zdánlivě aktivnější kometu ve velkých vzdálenostech od Slunce, s přibližováním ale celková aktivita roste pomaleji. Prognóza jasnosti s tímto efektem už počítá. Kometa bude zjasňovat od ledna do května z 10 na 9 mag, pak bude opět slábnout a začátkem září zmizí s jasností okolo 11,5 mag v soumraku.
Druhou jasnější dlouhoperiodickou kometou je C/2018 N2 (ASASSN). Na rozdíl od předešlé komety už vnitřní části Sluneční soustavy dříve navštívila. Byla objevena 7. července 2018 pomocí automatické přehlídky supernov ASASSN. Tato kometa přísluním prošla už v listopadu loňského roku. Perihel komety je 3,12 AU, a tak nedosáhla větší jasnosti. Gravitace planet způsobí, že opustí Sluneční soustavu po hyperbolické dráze. Letošní rok ji budeme moci pozorovat od ledna do začátku srpna, kdy bude zvolna slábnout z 12,5 na 14 mag.
Zatím jen v jednom návratu byla pozorována kometa P/2009 Q4 (Boattini). Kometu objevil 26. srpna 2009 A. Boattini z Catalina Sky Survey. Má dráhu s nízkou excentricitou a perihelem 1,32 AU. Souhra náhod způsobila, že se otevřelo krátké pozorovací okno této komety. Perihelová vzdálenost se dlouho pohybovala okolo 1,7 AU, a tak byla nepozorovatelná. Série přiblížení k Jupiteru v letech 1972, 1984 a 1996 postupně zredukovala vzdálenost v perihelu z 1,65 na 1,52; 1,45 a konečně 1,37 AU, poblíž které se bude držet až do roku 2079, kdy dojde k opětovnému vzdalování. Perioda oběhu blížící se 5,5 roku vzniklá po změnách dráhy způsobuje, že se od roku 2009 střídají vždy velmi příznivé a naopak velmi nepříznivé návraty. Každých 11 let se kometa přiblíží těsněji k Zemi. Objevový návrat byl první ze série přiblížení. Ten letošní bude ze všech příznivých návratů nejlepší. Kometa bude poblíž perihelu i v opozici a přiblíží se k Zemi na 0,38 AU! Jasnější 14 mag by měla být od poloviny listopadu a koncem prosince dosáhne maximální jasnost okolo 12,5 mag.
hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy - www.observatory.cz