Částečné zatmění Slunce 4. ledna

První částečné zatmění Slunce roku 2011 je viditelné na severní polokouli ze severní Afriky, většiny Evropy a ze západních a středních oblastí Asie.

Geocentrická konjunkce Slunce a Měsíce nastává 4. ledna v 9 h 16 min 20 s TT. Osa měsíčního stínu dosahuje nejmenší vzdálenosti od Země v 08 h 50 min 35 s UT – v tento okamžik nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná ze souřadnic +64,7° zeměpisné šířky, +20,8° zeměpisné délky (švédské pobřeží Botnického zálivu). Částečné zatmění začíná prvním kontaktem měsíčního polostínu se zemským povrchem, k němuž dojde v 6 h 41,3 min TT v bodě se zeměpisnými souřadnicemi +28,81° zeměpisné šířky a +4,48° zeměpisné délky (+4,20° efemeridové délky). Východní délka je značena kladně, západní záporně. Zatmění končí v 11 h 2,0 min TT v bodě o souřadnicích + 48,70° zeměpisné šířky a +77,46° zeměpisné délky (+77,19° efemeridové délky). Maximální velikost zatmění je 0,8576 (v jednotkách slunečního průměru).

Zatmění patří do série saros č. 151 a jde o 14. zatmění této série, která zahrnuje celkem 72 zatmění. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 24. prosince 1992 a jednalo se o částečné zatmění s velikostí 0,8422. K příštímu částečnému zatmění Slunce této série dojde 14. ledna 2029. Půjde rovněž o částečné zatmění s velikostí 0,8714. Vidíme tedy, že série saros č. 151 je ve vzestupné fázi. Celkové délka této série je 1280,14 roku, první zatmění v této sérii nastalo na severní polokouli jako částečné s velikostí 0,0435 14. srpna 1776, poslední (rovněž částečné o velikosti pouze 0,0021) nastane na jižní polokouli 1. října 3056.

Rozlišujeme série saros se sudými a lichými čísly. Série se sudým číslem začíná částečnými zatměními Slunce pozorovatelnými v jižních polárních oblastech, poté nastávají úplná zatmění a série končí částečnými zatměními Slunce pozorovatelnými v severních polárních oblastech. Sluneční zatmění nastávají u sestupného uzlu měsíční dráhy. Během série s lichým číslováním je tomu naopak; série začíná slunečními zatměními pozorovatelnými v severních polárních oblastech a končí zatměními pozorovatelnými v jižních polárních oblastech, sluneční zatmění nastávají u výstupného uzlu měsíční dráhy. U zatmění Měsíce je tomu opačně – zatmění ze sudé série nastávají u výstupného uzlu měsíční dráhy, zatmění z liché série u uzlu sestupného.

Elementy zatmění

U nás je toto zatmění viditelné v ranních a dopoledních hodinách v podstatě v celém svém průběhu. Viz následující tabulka, která udává viditelnost pro různá místa ČR. Postupně je zde uveden počátek zatmění (tzv. první kontakt; není-li pro dané místo uveden konkrétní čas, znamená to, že v době prvního kontaktu je Slunce ještě pod obzorem), maximální fáze a konec zatmění (čtvrtý kontakt). Pro maximální fázi je zde rovněž uvedena jeho velikost (v jednotkách slunečního průměru), pro začátek a konec zatmění poziční úhly P₁ a P₄. Časy jsou udávány v SEČ.

Schematický průběh částečného zatmění Slunce 4. ledna 2011 na 50° severní šířky a 15° východní délky. Sluneční kotouč má střed na průsečíku deklinační kružnice NS a rovnoběžky EW. Kotouč Měsíce je vyznačen šedou barvou a zakreslen postupně v okamžik 1. kontaktu, maximální fáze a 4. kontaktu. Šipka znázorňuje pohyb Měsíce vzhledem ke slunečnímu kotouči. Časové údaje jsou uvedeny v SEČ. Pro lepší orientaci je zakreslen i almukantarat (zatmění proběhne nízko nad obzorem).

Další podrobnosti (mapky průběhů, animace zatmění atd.) lze najít na stránce http://eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html.