Druhé a zároveň poslední zatmění Slunce roku 2012 je viditelné na jižní polokouli z Austrálie a pásu táhnoucího se napříč Tichým oceánem k Jižní Americe. Jako částečné je vidět z Austrálie, Nového Zélandu, části Antarktidy, nejjižnějších oblastí Jižní Ameriky a z jižní poloviny Tichého oceánu. U nás toto zatmění není pozorovatelné.
Geocentrická konjunkce Slunce a Měsíce nastává 13. listopadu ve 22 h 19 min 12 s TT. Osa měsíčního stínu dosahuje nejmenší vzdálenosti od Země 13. listopadu ve 22 h 11 min 48 s UT – v tento okamžik nastává maximální fáze zatmění pozorovatelná ze souřadnic -39,95° zeměpisné šířky, -161,33° zeměpisné délky (Tichý oceán). Doba trvání 4 min 2,2 s. Maximální velikost zatmění je 1,0500 (v jednotkách slunečního průměru).
Východní délka je značena kladně, západní záporně.
1) První kontakt měsíčního polostínu se zemským povrchem. 2) Střed měsíčního kotouče se ztotožní se středem slunečního kotouče. Tento bod určuje začátek středu pásu prstencového zatmění. 3) Okamžik a místo, kde měsíční polostín opouští zemský povrch. |
|
|||||||||||||||||||||||||||||
Zatmění patří do série saros č. 133 a jde o 45. zatmění této série, která zahrnuje celkem 72 zatmění. Předchozí sluneční zatmění této série nastalo 3. listopadu 1994 a jednalo se o úplné zatmění s velikostí 1,0535. K příštímu částečnému zatmění Slunce této série dojde 25. listopadu 2030. Půjde rovněž o prstencové zatmění s velikostí 1,0468. Vidíme tedy, že série saros č. 133 je v sestupné fázi. Celkové délka této série je 1280,14 roku, první zatmění v této sérii nastalo na severní polokouli jako částečné s velikostí 0,0308 dne 13. července 1219, poslední - rovněž částečné o velikosti 0,0340 - nastane na jižní polokouli 5. září 2499.
Další podrobnosti (mapky průběhů, animace zatmění atd.) lze najít na stránce eclipse.gsfc.nasa.gov/eclipse.html.