je poměrně jasná, ale vzdálená kometa, na dráze s nízkou výstředností. Podmínky viditelnosti jsou ve všech návratech velice podobné. Na naší obloze ji bude možné pozorovat většími dalekohledy od července, kdy bude mít 14 mag na ranní obloze, až do konce roku. Maximální jasnosti 13,6 mag dosáhne v září, podmínky viditelnosti se výrazně vylepší a bude nejlépe vidět po půlnoci. V říjnu začne zvolna slábnout a nejlepší viditelnost se začne přesouvat na večerní oblohu. Na konci října bude stále jasnější 14 mag. V listopadu definitivně zeslábne pod 14 mag a přesune se na večerní oblohu.
I v tomto případě sehrál zásadní roli v objevu Jupiter. V roce 1945 došlo k přiblížení k obří planetě a její gravitace dramaticky zmenšila perihelovou vzdálenost z 4,05 na 2,31 AU. Díky tomu ji hned v prvním návratu v roce 1948 objevili nezávisle na sobě J. Ashbrook z USA a C. Jackson z JAR. Od té doby byla pozorována ve všech svých návratech. Na rozdíl od většiny krátkoperiodických komet se jedná o poměrně aktivní těleso s větším jádrem, jehož průměr byl odhadnut na 5,6 km. Díky tomu je viditelná vizuálně většími dalekohledy i poměrně daleko od Slunce. Přiblížení k Jupiteru v roce 2004 perihelovou vzdálenost zvýšilo na 2,80 AU. Nyní tak ve svých návratech dosahuje menší jasnosti, většími dalekohledy je ovšem stále možné ji vizuálně spatřit. Situace se nezmění až do 2064, kdy Jupiter svou gravitací opět zmenší perihelovou vzdálenost na 2,42 AU. Podmínky viditelnosti se tak opět zlepší.
hvězdářskou ročenku vydává Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy - www.observatory.cz